12. ledna 2010 6:00 Lidovky.cz > Sport > Ostatní sporty

'Zvíře' Bauer: Řekl jsem si, že udělám peklo

  • Poslat
  • Tisk
  • Redakce
Lukáš Bauer | na serveru Lidovky.cz | aktuální zprávy Lukáš Bauer | foto: Reuters

PRAHA Král lyžařské Tour de Ski Lukáš Bauer (32) dorazil zItálie domů na Boží Dar včera až v půl čtvrté ráno. První gratulaci mu přichystala sousedka, když odhazoval před domem sníh.

Jak jste se prospal do dne, kdy vlastně po dlouhé době nemusíte nic zásadního dělat?
Představy jsem měl jiné. Děti mě totiž z postele vytáhly kolem půl osmé. Pak už jsem se pomalu chystal na sjezdovky; slíbil jsem synovi Matesovi, že spolu vyrazíme.

JÍZDNÍ ŘÁD
LUKÁŠE BAUERA

Soukromé plány: Po včerejším sjezdování se synem odpočinek a ve středu doma na běžky.

Závody: Do OH jediné: 16. 1. v estonském Otepää 15 km klasicky.

Cesta na OH: 20. 1. odlet do Kanady na závěrečnou přípravu. 15. 2. nejspíš start v úvodním závodu na OH na 15 km volně.

Víte, že vaši spanilou jízdu do cíle na sjezdovce Alpe Cermis čeští diváci v televizi v přímém přenosu neviděli?
Někdo mně to už říkal. Na ČT4 tyhle závody skoro tradičně nedávají. Nevím, jakou roli v rozhodování co vysílat, a co ne hraje třeba lobbing ze strany svazů. Nemyslete si ale, že jsem jel do Alpe Cermis pomalu, abych se vešel do začátku vysílání na Eurosportu.

Do téhle sjezdovky jste už jel potřetí. Kdy se vám zdála nejprudší?
Asi poprvé, před dvěma roky. Paradoxně se mi ale zdála strmá, když jsem ji sjížděl dolů. První rok se mi jela poslední etapa skvěle, protože jsem měl výrazný náskok. Loni taky, jelikož jsem někoho pořád dojížděl a předjížděl. A letos vlastně taky. Věděl jsem, že pojedu přinejhorším o druhé místo.

Na co člověk myslí, když přejede cílovou čáru jako první, navíc s českou vlajkou v ruce?
V téhle etapě jsem jel dlouho "podlahu". Teprve v posledním kiláku, když už jsem měl na Northuga dost slušný náskok, jsem si mohl dovolit luxus někde zpomalit, utřít si bradu a ulevit si, aby to už tolik nebolelo. No a za tím cílem... Northug se mně v sobotu při dvacítce na prémiích svým způsobem vysmíval. Tak jsem si tam na něj na kopci počkal...

Váš největší soupeř na Tour Nor Northug nemá mezi lyžaři příliš dobrou pověst. Jak spolu vycházíte?
Třeba na dopingovce po závodě jsme se bavili. Svým způsobem je trochu odměřenej, ale extrémně arogantní ne. Možná se mění s věkem. Určitě nepatří mezi ty, za kterými bych běžel, že si chci pokecat, ale zároveň k němu necítím ani zášť. Beru ho a určitě se ho nebojím.

Northugovi jste v sobotu i v neděli ve chvíli, kdy jste jeli spolu, unikl. Měl jste na něj snad dopředu připravený plán?
Při dvacítce jsem svým způsobem improvizoval. Ve třetím kole jsme byli vepředu tři a za námi se udělala mezera. Tak jsem za to zkusil vzít, a nakonec jsem setřásl i Northuga. Občas se člověku stává, že ho potká takovýhle super den. No a co se týče poslední etapy, na začátku stoupání na Alpe Cermis jsem měl útok přichystaný. Řekl jsem si, že udělám peklo buď pro sebe, nebo pro něho. Naštěstí platila druhá varianta.

Jak jste si opatroval vaše mimořádně náchylné průdušky?
Každý den mě kontroloval doktor Koldovský. I tím, že spadám pod specializované pracoviště léčby astmatu ve fakultní nemocnici v Hradci Králové, jsem měl tohle ošetřené. Když ale nějaké zdravotní problémy mají přijít, tak zkrátka přijdou. Tak musím věci brát. Teď před olympiádou ale potřebuju, abych zůstal zdravej. Nic víc.

Je Tour spravedlivá?
Řekl bych, že časové bonifikace ve sprintu jsou moc vysoké. Mně nevadí 60 vteřin k dobru pro vítěze, ale mám problém s tím, že třeba ještě dvanáctý lyžař si polepší o půl minuty. Tohle lidi strašně vykopne nahoru.

Jak dlouho hodláte na Božím Daru odpočívat?
Na běžky se postavím až ve středu; o den později už mířím na další svěťák do Otepää. Dvakrát po sobě jsem tam vyhrál, tak se chci pokusit o hattrick.

Bauer „Fousovi“ poděkoval

Servisman Lukáše Bauera Vít Fousek, jenž se stará i o zbytek české reprezentace, před Tour de Ski doufal, že jeho kamarád skončí do desátého místa.

"Po všech těch jeho zdravotních problémech je snad až zázrak, co dokázal," složil Bauerovi poklonu. "V průběhu Tour jsem začal věřit, že by snad mohl být v pěti, ale první? Na to jsem fakt nepomýšlel." Podle Fouska, který s sebou vozil po štacích Tour speciálně pro Bauera čtyřicet párů lyží, je úspěch na Tour mimořádně důležitý i pro celý servismanský tým vedený Janem Pešinou.

"Když Lukáš nemohl kvůli nemoci nedávno závodit, měl jsem takový zvláštní pocit; chybělo mi řekněme vyvrcholení naší práce. Vždycky se na něho spoléhá a právě hlavně díky němu pak můžeme ukázat, že umíme dobře mazat lyže. Je výtečný závodník a potřebuje dobrý lyže. No a my, jakožto výborní servismani, zase potřebujeme dobrýho závodníka. Když budeme mazat dobře pro špatný lyžaře, tak všichni řeknou, že umíme prd. Takže, jak je patrné, potřebujeme se vzájemně."

Fousek tvrdí, že před závěrečnou etapou ho při výběru lyží pro Bauera znepokojovalo zejména počasí. "Nejdřív se začalo ochlazovat, pak zase oteplovat a ve stoupání ležel na sjezdovce navíc umělý sníh. Docela jiný než dole."

Bauerův servisman nakonec sáhl do novější kolekce univerzálních lyží. "Pro stoupání do Alpe Cermis Lukáš potřeboval lyže s jemnou strukturou. Jenže běžky si na trati měnit nemůžete, tak jsem mu dal lyže, které jedou na vodě i přemrzlém sněhu."  Udělal dobře. Však za ním také po závodě Bauer zašel. "Fousi, měl jsem lepší lyže než Northug," poděkoval.





Najdete na Lidovky.cz