Zlatí Češi rok po hrách v Londýně? Dítě, zranění, trápení a titul

Barbora Špotáková před dvěma týdny poprvé po tři čtvrtě roce vzala do ruky oštěp a z volného rozběhu prvním pokusem přehodila 53 metrů. Pravda, je to skoro dvacet metrů za jejím světovým rekordem a daleko od výkonu, který jí v Londýně přihrál druhé olympijské vítězství kariéry. Ale upřímně, kolik světových oštěpařek už dva měsíce po porodu tak vážně myslelo na návrat na závodní stadiony? Syn Janek, životní zlato dvaatřicetileté Špotákové, ležel v kočáře, zatímco atletická máma se těšila z toho, co tak miluje.

Barbora Špotáková se zlatou olympijskou medailí z Londýna.

"Bylo zajímavé vidět, jak si tělo po pár hodech vzpomnělo. A když jsem házela, tak jsem se po chvíli přistihla, že to hrotím jako v největší přípravě," přiznala oštěpařka poté, co přijela na "návštěvu" k tréninkové skupině Jana Železného do Nymburka. Byla odpočatá, spokojená, hubenější než v předchozích atletických sezonách. "Ale všemu nechávám volný průběh," brzdila očekávání. "Musím poslouchat, co říká mé tělo a co to druhé tělíčko." Už na podzim, kdy oznamovala, že s přítelem Lukášem čekají miminko a že ji čeká závodní pauza, však slíbila: "Vrátím se na mistrovství Evropy 2014 v Curychu."

Do té doby však bude profesionální mámou. Špotáková se jako jediná ze zlatých Čechů z Londýna od sportu odstřihla úplně. Tedy prozatím. Stáhla se do ústraní, přestěhovala na venkov a konečně si užívá klid. "Za posledních sedm let jsem ho měla opravdu málo," uznala. "Pořád jsem byla ve shonu, přes veškeré svátky a víkendy jsem věděla přesně, co mám dělat. Samostatné rozhodování o volném čase mi opravdu chybělo." Teď ho bude mít minimálně do prosince nad rámec zvyklostí.

David Svoboda se zlatou medailí z Londýna.

"První profesionální soustředění plánuju před Vánocemi," prozradila. Příroda však měnila plány i jinde, u obou mužských šampionů. Moderní pětibojař David Svoboda byl z celého zlatého kvarteta tím nejanonymnějším. Zčásti proto, že pozornost kolem své osoby začal po Novém roce brzdit. "Už toho bylo dost, potřeboval jsem taky trénovat," tvrdil. Dalším důvodem bylo, že první starty v poolympijské sezoně bral spíš jako trénink na letní vrcholy a žádný významnější výsledek si nepřipsal. Jenže pak se to celé pokazilo...

"Od dubna mě trápí bolavá noha," prozradil. Kvůli zánětu nad kotníkem nemůže nic, bolest je silnější než vůle s ní bojovat. "Po dohodě s trenéry jsem se rozhodl ukončit sezonu," hlásil. Přišel o mistrovství Evropy, nepojede ani na blížící se "svět". "Měla to být priorita sezony a první světové poháry jsem šel jen jako přípravu s tím, že budu šetřit energii na léto a ty vrcholy," říkal. "Proto mě mrzí, že nemůžu startovat. Ale nemrzí mě to zase tolik jako to, že mě bolí noha a nejsem schopen provozu." Biker Jaroslav Kulhavý neměl na novou sezonu problém s motivací.

Knapková byla nervózní

Loňský rok sice vybojoval nejdůležitější vítězství cyklistického kalendáře, ve zbytku však jen tápal. Až do 12. srpna 2012 nevyhrál jediný významný závod. Proto do nového roku vjel hodně nabuzený. "Jo, bylo to vcelku jednoduché," vzkázal z Kanady, kde startoval v třetím závodě Světového poháru. "Loni jsem se maximálně soustředil na Londýn a ty ostatní výsledky úplně ideální nebyly, takže jsem měl letos zase chuť vyhrát co nejvíc závodů." Začal skvěle, na památku Burryho Standera, svého tragicky zesnulého parťáka z týmu Specialized, ovládl etapový závod Cape Epic v Jihoafrické republice, jenže v poslední etapě si natloukl rameno.

Závod horských kol Pražské schody - Memoriál Roberta Bakaláře. Český cyklista Jaroslav Kulhavý

Léčba, do níž se přimotala operace zubů coby následek loňské srážky s autem, vyřadily šampiona na téměř celý měsíc z tréninku. A taky z předních příček závodů. Pro radu proto Kulhavý zamířil do špitálu, vyšetření však vyloučila přetrénování i případnou infekci. Veškerá příprava se teď zaměřuje na odstranění diagnostikovaných problémů. Kulhavý sice letos dvakrát stál na pódiu ve Světovém poháru, jenže na dravce, který jde za triumfy, to muselo být málo. Sobotní vystoupení v Kanadě – 16. místo.

"Dosavadní výsledky? Myslím, že úplně špatné to nebylo s ohledem na problémy, které mě potkaly," namítal však Kulhavý. "V posledních týdnech bohužel nastal výrazný propad, protože jsem udělal chybu v tréninku. Proto je spokojenost jen částečná. Sezona ale ještě nekončí, tak doufám, že se z krize dostanu a budu si moct říct, že to byl úspěšný rok." To už naopak s klidem může tvrdit Mirka Knapková, čtvrtá ze zlaté party. Skifařce se daří, dojela třetí na regatě v Lucernu, pak stejně jako její reprezentační kolega Synek ovládla mistrovství Evropy v Seville, a s nadějí tak může vyhlížet bitvy o světové zlato v Jižní Koreji na konci srpna.

Miroslava Knapková oslavuje první zlatou medaili pro Českou republiku

"Tam už to bude s nervozitou v klidu," říkala veslařka. Začátek roku byl však v nové roli hodně zvláštní. Poté, co Knapková dosáhla na svůj sportovní vrchol, byla při vstupu do sezony plná nervozity. "Aby se mi podařilo obhájit výkonnost," objasnila.  "Třeba na mistrovství Evropy jsem byla nervózní, pod tlakem, protože jsem věděla, že spousta lidí sleduje, jak se mi bude dařit." Ale zatímco na lodi to šlo výborně, mimo ni to bylo, no, slabší. Knapková jako jediná nedokázala svůj zlatý úspěch vytěžit.

Za triumf jí náležela prémie 1,5 milionu od olympijského výboru, z životního úspěchu však mohla získat víc. Když vyhrál akrobatický lyžař Aleš Valenta v roce 2002 v Salt Lake City, měl díky sponzorům víceméně vystaráno. A Knapková? "Medaili jsem nijak nezhodnotila, žádnou reklamu nenatočila," přiznala v lednu. Až po půl roce, kdy nespokojená změnila manažerskou skupinu, mohla říct: "Situace už se zlepšila, dá se normálně fungovat."