Ledecká se fotila se všemi, kdo o to stáli. ‚Díky,‘ skandoval zaplněný Staromák |
Dvaadvacetiletá olympionička, která „zlatě“ zvládá lyže i snowboard, je i posluchačkou oboru marketingová komunikace na Vysoké škole finanční a správní v Praze (VŠFS). Není určitě sama, i tak si to ale zasluhuje určitý obdiv. Zvládnout obojí je v tuzemsku mnohem těžší než třeba na západ od našich hranic.
„V zahraničí je celkem běžné, že jsou pro sportovce připravená různá sportovní stipendia a různé programy. Vrcholoví sportovci mají ke studiu vytvořené specifické podmínky, v Česku je to přece jenom trochu v začátcích, systémová opatření ještě nemáme,“ říká Ondřej Roubal, vedoucí katedry marketingové komunikace, kde studuje i Ledecká.
Škola se proto snaží svým studentům pomoct s individuálními studijními plány. „Důležitou roli zde hraje takzvaný tutor, individuální průvodce studiem, který dohlíží na řádné plnění studijních povinností a poskytuje osobní konzultace, usnadňující zvládat orientaci v někdy složitém akademickém prostředí. To je výhoda naší univerzity, která poskytuje individuální přístup ke studentům, a to nikoli jen v případě vrcholových sportovců typu Ester Ledecké,“ dodává Roubal.
  |
Podle děkana fakulty VŠFS Karla Havlíčka, který je zároveň předsedou Asociace malých a středních podniků, se na první pohled může zdát, že studenti to mají s „individuálem“ jednodušší, je to ale spíš naopak. „Může to vypadat, že si student odlehčí, protože nemusí navštěvovat přednášky nebo cvičení. Ale právě díky nim je student v obraze, vyměňuje si informace s dalšími studenty. Individuální plán je náročnější v tom, že je to hodně na nich samých, musí se zkoncentrovat a nastudovat si vše sami, u finální zkoušky to pak mají těžší, protože nároky jsou na ně stejné jako na všechny ostatní,“ líčí Havlíček. A dodává, že Ledeckou měl na jeden předmět a byla „velmi skromná, pracovitá i připravená na zkoušku. Měla přirozenou studentskou pokoru. Není to typ, co přijde a tváří se, že je známá osobnost a všichni s ní podle toho musí jednat, to ani omylem.“
Sport při škole jako prestiž
Například ve Spojených státech je podle něj vzdělávací systém a sport mnohem propojenější. I proto, že Američané zapojení do školních sportovních aktivit chápou víc jako prestiž. „Patří to tam ke standardu vzdělávacího procesu, zatímco u nás je to spíš jakýsi doplněk. Když vidíme, že má u nás nějaký student k něčemu vztah, snažíme se ho v tom podporovat,“ tvrdí Havlíček.
USA jsou svými školními sportovními aktivitami pověstné. Nahlížet na to mohou i Češi, o sportovních kariérách, které se začaly psát právě na školním hřišti, byl natočen nespočet hollywoodských filmů. O studenty, kteří vynikají v nějakém sportu, se americké univerzity i přetahují. Výkony přitom nestačí, studenti nesmí zaostávat ani s prospěchem. „Je to trochu jiná filozofie studia, ale i lidí, rodin a cílů studentů. Student nemá jen cíl vzdělávacího charakteru, ale i zapojení do dalších aktivit, chce být součástí týmu, být k něčemu srdcem přišpendlený. Studenti jsou svázaní s univerzitou i potom, co studium ukončí. Mají k té instituci celoživotní vztah. Nepochybně je to ale i finančními možnostmi,“ doplňuje Havlíček.
Přivítání českých olympioniků na Staroměststkém náměstí v Praze po příletu z Pchjongčchangu
Sama Ledecká se ke studiu i ke škole hlásí. Předloni natočila pro VŠFS propagační klip. „Pokud máte dělat zodpovědně sport i studium, musíte tomu dát absolutně všechno. Studium se ošidit nedá a hrozně obdivuju ty lidi, kteří se do toho pouští. A i když by si mohli říct, že sport je bude živit, tak přes to všechno vzdělání nehážou za hlavu a je to pro investice do budoucna,“ dodává Havlíček.
