7. března 2011 8:31 Lidovky.cz > Sport > Ostatní sporty

Zlatá čtvrtkařka Rosolová: O takovém vítězství se mi ani nesnilo

  • Poslat
  • Tisk
  • Redakce
  • 0Diskuse
Denisa Rosolová  | na serveru Lidovky.cz | aktuální zprávy Denisa Rosolová | foto: ČTK

PAŘÍŽ Už má dálkařský bronz z halového ME před čtyřmi lety v Birminghamu, ale pravou sportovní nálož odjistila až sobotním pařížským zlatem na čtvrtce. Denisa Rosolová (25), dříve Ščerbová, se stala senzační mistryní kontinentu!

Co vám proběhlo hlavou, když jste ve finiši předběhla favorizované ruské soupeřky? 
Že jsem strašně moc chtěla medaili, ale že bude zlatá, o tom se mi ani nesnilo. Vždyť běžela i Bulharka Stambolovová, letos byla rychlejší než já, ale naštěstí se rozhodovalo mezi mnou a Ruskami.

Z halového mistrovství Evropy

Před rokem jste přestoupila z Vítkovic do Prahy a po dálce a vícebojích jste se rozhodla pro čtyřstovku. Cítíte zadostiučinění?
Určitě, v dálce jsem stagnovala, chtělo to změnu. Po mém příchodu do Prahy je to první medaile, a hned zlatá. Je to i odměna za dřinu. Tady v Paříži mě napadlo, že je dálky škoda, tam člověka nic nebolí, ale tenhle úspěch za to stojí. A taky mě to těší kvůli trenérce (Martina Blažková – pozn. red.), udělala se mnou skvělou rychlostní přípravu.

Zajisté jste už dostala množství blahopřejných esemesek – byla nejmilejší ta od vašeho chotě, tenisty Lukáše Rosola?
To nemohu říct, milé byly všechny. Od rodičů, od bratra, od kamarádů a dalších lidí. Ale ta od Lukáše je na předním místě.

Kdy jste si na trati řekla, že by to mohlo být zlato?
Asi sto metrů před cílem jsem tušila, že bude medaile, a když jsem viděla, že mi zbývají síly, ještě jsem zabrala. Dvacet metrů před čarou jsem začala věřit.

Jak se to dělá, že při bolestivé čtvrtce člověku zbudou síly?
Mojí výhodou je, že skoro nikdy nepřepálím, takže ještě dotahuju. Přepálila jsem jen jednou, loni při Diamantové lize v Birminghamu.

Takže už je definitivně rozhodnuto, že Denisa Rosolová bude čtvrtkařkou jako Jarmila Kratochvílová, Taťána Kocembová či Helena Fuchsová?
Určitě už nechci měnit, na změny nejsem nejmladší. Čtvrtku jsem si vybrala a byl to dobrý krok.

Zaběhla jste si osobní rekord 51,73 – překvapilo vás to?
Určitě. Chtěla jsem běžet pod dvaapadesát, ale že to bude takhle rychlé... A taky mě těší, že jsem porazila Rusky. Tady z toho byli všichni hotoví, ale já letos ještě s žádnou Ruskou neprohrála.

Jak jste si chvíle po vítězství užila? Váš triumf poněkud zapadl v oslavách francouzského rekordu tyčkaře Lavillenieho...
Moc ne, ani na slzičky nedošlo. Nutkání jsem měla až při nedělním slavnostním vyhlášení, ale taky nic moc. Holt už to trochu pominulo, mně to ale vůbec nevadí.

  • 0Diskuse