Poprvé v životě cítil, že český sprinter vyhraje mistrovství Evropy. "Nastupoval jsem do finále s tím, že někdo bude na mě hrdý," řekl Svoboda novinářům. "Jenže neudržel jsem hlavu na uzdě," zoufal si.
Překážkář Svoboda ve finále vedl, ale klopýtl a přišel o medaili - VÍCE ČTĚTE ZDE
Jako vždy na velkých závodech v něm "bouchly saze". Atomovka, jak on sám říká. "Během závodu jsem se viděl v cíli. Polilo mě blaho, jenomže najednou jsem se nekoncentroval," přiznal svou chybu. O sedmou překážku totiž zakopl, ta ho rozhodila a v přemíře snahy ztrátu dohnat zakopl i o osmou.
Poslední dvě překážky už byla bezmoc
"Věděl jsem hned, že to je ztracené, padal jsem po hubě," litoval klíčového okamžiku. "Úplně se mi zalily oči. Tohle se mi nepovedlo, přiznávám, pokazil jsem finále mistrovství Evropy," řekl. Rád by své pocity zformuloval, ale neuměl to. "Šťastnej fakt nejsem," řekl. "Prostě to šlo do..." ulevil si.
Podle Svobody dnes nevyhrál nejlepší. "Měl jsem to být já. A je mi jedno, kdo si o tom bude co myslet," prohlásil. Zklamání cítil i vůči svému okolí.
K trenérovi, týmu. "Všichni věřili, že medaili budu mít. Někteří říkali, že jsem tutovka. A zase nic," pokrčil rameny.
V hlavě se mu mísily pocity. "Bojím se odsud vylézt," přiznal. Prý podívat se všem do očí. "Až uvidím zprávy v telefonu, každému vysvětlovat, co se stalo. Nejradši bych hned sednul na letadlo a všem se vyhnul obloukem," podotkl.
Sám na sebe ale bude hrdý. Chce, aby ho lidé hodnotili podle výkonů v celé sezoně, nikoli podle jednoho zkaženého závodu. "Jestli mě někdo bude kritizovat za jeden závod, tak ať mi to přijde říct do očí. Já si velice rád poslechnu, že jsem ničema a podobně," prohlásil k možným reakcím fanoušků.
Všem kolem sebe totiž chtěl udělat radost. "Dělám atletiku pro sebe, ale i pro lidi. Když se oni radují, mám taky radost," řekl. Dnes ale v jeho okolí zavládne smutek.
