Jaké to je vyhrát etapu v závodě, v jehož cíli jste loni slavil životní triumf v silničářské kariéře?
Docela prima, jsem rád. Zvlášť když to bylo v takovéhle etapě, která končila spurtem celého balíku. To bylo celkem překvapení. Podobnou etapu jsem vyhrál na Eneku i loni, taky před Boomem. Je to sice náhoda, ale člověk nikdy neví. Ve spurtu už to byla trochu loterie - věděl jsem, že pokud se dostanu na špici nějakých šest set metrů před cílem, tak spurt ztratím, ale vsadil jsem všechny karty na to začít později, na nějakých 250 metrech, a vyšlo to.
Je tento závod podle vás dobrou přípravou na Vueltu, z níž jste loni musel po zmrzlých etapách v Pyrenejích odstoupit pro celkové vyčerpání?
O tom nepochybuji, to je další z mých cílů. Proto bych tady rád obhájil loňské vítězství. Zejména poslední tři etapy tady budou hodně náročné, formu ale špatnou nemám, takže se o to pokusím.
ČTĚTE TAKÉ |
Jaký máte respekt ze středeční časovky?
Samozřejmě nejsem žádný velký časovkář, takže asi něco ztratím, ale dám všechno do toho, abych ztratil co nejmíň. Naštěstí časovka není dlouhá, jen asi 9,6 kilometru, což mi hraje do karet.
Můžete už teď říci, jak reálná je obhajoba?
Docela reálná šance je, ale bude to těžké. Asi nemusím říkat, že konkurence je velká, etapy se ovšem mohou vyvíjet různě. Dneska tady hodně foukalo, takže se pole občas může roztrhnout, což může rozhodnout taky. A důležitá je každá vteřina.
Zdá se, že se z vás stal specialista právě na tento závod. Proč tomu tak podle vás je?
Těžko říct. Tím, že jsem nejel Tour de France, jsem získal čas na přípravu, trénoval jsem docela hodně a současná forma je dobrá. Na druhé straně je tady spousta lidí z Tour, kteří mají formu ještě pořád výbornou - nezapomeňte, že nikdy nenatrénujete to samé, jako když jedete závod Grand Tour. Nicméně tenhle závod mi asi sedí.
