Reportáž z posledního dne sledujte ZDE |
Jako první žena vyhrála na jedné olympiádě dvě zlaté v různých sportech. „Pořád mi to nedochází a jsem z toho trošku blázen. A možná budu do konce svého života, ale je to fajn. Je to zajímavý,“ řekla dvaadvacetiletá Ledecká po velké tiskové konferenci v Koreji, kterou absolvovala den po zisku zlata na prkně.
Mezi novináře přišla s kompletním týmem, ale hlavní hvězdou byla ona sama. Tři čtvrtě hodiny trvala část v angličtině a většinou odpovídala bez zaváhání. „Je to daleko horší než na svahu,“ říkala poté. „Mluvit anglicky před takovou hromadou lidí není jen tak. Zasekávám se, i když mluvím česky, protože jsem nervózní. A když mluvím anglicky, tak mi nechodí slova a mám okna,“ doplnila Ledecká.
Setkání moderoval bývalý krasobruslař Tomáš Verner a s Ledeckou probírali na obrazovce fotky. „Budu mlčet,“ vtipkovala hvězda tradičně s pírky ve vlasech, ale na rozdíl do tiskových konferencí pod svahy na sobě neměla lyžařské brýle.
  |
Mluvila o lásce k čokoládě, která je něco jako její doping, že miluje windsurfing a na kytaru zahraje aktuálně jedinou píseň - Here comes the sun od Beatles. „Tady to je jako ve škole,“ usmála se Ledecká. Vysvětlovala, jak jí bratr Jonáš navrhuje design kombinézy a že už o ní začal psát komiks, protože je superhrdinka.
Měla radost z fotky s dědou Janem Klapáčem, bývalým hokejovým mistrem světa, který je jejím kondičním trenérem. „Je mojí největší inspirací. Učil mě odmalička, jak milovat sport a jsem ráda, že tady sedím s dvěma medailemi a doufám, že je na mě pyšný,“ řekla Ledecká.
Opakovaně děkovala svému týmu, že v životě potkala skvělé lidí. „Jsem ráda za výborné výsledky, ale důležité je, že se bavím,“ uvedla. Na otázku proč, dodala: „Nevím, prostě mě baví klouzat se z kopce. Každý den to není, že bych vstala a řekla si: Jej, jdeme na kopec, to je super. Vždycky není hezky, občas to fakt bolí, ale nakonec když vylezu na ten kopec, řeknu si, že tady mě to baví, tady chci být.“
Vzor pro děti? Radši ne
Po jejím úspěchu se mluví o tom, že se pro mnoho dětí stane velkou inspirací, aby se neupínaly jen k jednomu sportu. Za vzor ale sama dávána být nechce. „Ne, radši ne,“ rozesmála. „Nejsem dobrý příklad. Jsem bláznivá.“
Důležité podle ní je, aby člověk sportoval s nadšením a s kuráží. „Když si půjdete za svým, tak je to možné, ale ne každý si chce zvolit dva sporty. Já jsem chtěla a měla jsem štěstí na lidi kolem sebe, rodinu,“ podotkla. Na olympiádu ale nepřijela pro dvě zlata. „Největším cílem bylo mít šanci jet v obou sportech. To se stalo, to je nejskvělejší a tohle je bonus, který jsem nečekala tak brzy,“ řekla.
Uvědomuje si, že je teprve na začátku cesty. Na prkně i na lyžích cítí, že má prostor ke zlepšení. „Mám před sebou pořád hodně práce. Trenéři, sorry, ještě to není perfektní. Ještě nedostanete volno,“ podívala se doleva na lyžařského kouče Tomáše Banka a pak doprava na Justina Reitera, trenéra snowboardingu.
