31. března 2011 14:03 Lidovky.cz > Sport > Fotbal

Z tribun se neslo ticho. Výhra fanouškům nestačí

  • Poslat
  • Tisk
  • Redakce
  • 0Diskuse
Čeští fanoušci. | na serveru Lidovky.cz | aktuální zprávy Čeští fanoušci. | foto: ČTK

PRAHA Začal zápas – a ticho. Padl první gól a diváci dál šetřili potleskem. Stadion v Českých Budějovicích se sice zaplnil při úterním vítězství 2:0 nad Lichtenštejnskem do posledního místa, komorní atmosféra v ochozech ale vydržela prakticky celý zápas. Na zdrženlivý přístup publika si stěžovali i domácí fotbalisté. Mohli si za něj ale i sami kvůli šedivému výkonu proti outsiderovi.

V Českých Budějovicích údajně platí nepsané pravidlo. Domácím fotbalistům se začíná fandit, až když vedou 3:0. Možná to není jen pověra. Proti trpaslíkovi z Lichtenštejnska se Rosický a spol. k požadovanému náskoku nedopracovali a chabá atmosféra při vůbec prvním zápase reprezentace na budějovické půdě potvrdila, že zavděčit se zdejším divákům není snadné. 

Na Střeleckém ostrově se hlučný divácký kotel vyskytuje vzácně i při jiných příležitostech. "Fanoušci tu umí na hráče hlavně pískat, což by nevadilo, kdyby předtím alespoň zkusili fandit. Takhle se srdcař nechová," naštval výsledný dojem Miroslava Votřela, který vede fanklub místního ligového klubu. Navíc v průměrné návštěvnosti v největším jihočeském městě překonává fotbal tradičně hokej.

Ke kritice divácké kulisy se po utkání odhodlali také hráči, což není častý jev. "Dali jsme rychlý gól, pak jsme si vytvořili ještě nějaké šance, ale fanoušky přesto do utkání nevtáhli," vnímal vlažné přijetí brankář Petr Čech. "Podpora mohla být určitě větší," přidal se s výtkou obránce Michal Kadlec.

Víc nadšení je na výjezdech
Manažer národního týmu Vladimír Šmicer se převážně pasivních návštěvníků stadionu zastal. "Líbilo se mi, že bylo vyprodáno. Kluci možná srovnávali atmosféru s tím, co zažili minulý týden ve Španělsku, ale to jde přece těžko. Navíc i hráči přece musí vědět, že nepodali výkon, jaký si představovali," přisoudil vinu i reprezentantům.

Podle Šmicra záleží také na atraktivitě týmu, který do Česka zavítá. A zrovna Lichtenštejnsko patří do kategorie outsiderů, kteří by si měli odvézt vysokou porážku. Když zůstane skóre skromné jako v úterý, na reakci diváků se to projeví.

Pryč jsou úspěšné časy spojené s působením trenéra Brücknera, kdy měla reprezentace podporu zajištěnou automaticky. Po hubených letech už dávno není nadšení samozřejmostí a český tým musí o přízeň veřejnosti usilovně bojovat. Typický český fanoušek je pověstný tím, že nešetří kritikou. "Lidé si často radši počkají, co se stane, a až potom povzbuzují. Když se nedaří, panuje klid," vystihl Šmicer náturu průměrného příznivce.

Při ligových zápasech znějí chorály a pokřiky především z míst, kde se nacházejí skupiny nejvěrnějších fanoušků, tzv. kotle. V reprezentaci sektor, který diriguje zbytek stadionu, zatím není stabilní, i když postupně nabírá na síle.

Od loňského května zahájil spolupráci se svazem oficiální fanclub reprezentace, který má mezi fanoušky probudit větší zájem o dění kolem národního týmu. Svým členům nabízí přednostní právo na nákup vstupenek nebo slevy na zahraniční zájezdy. Za necelý rok do něj vstoupilo zhruba 3500 zájemců. Část jich dorazila i do Českých Budějovic.

"Sedmdesát procent našich členů ale pochází z Moravy. Proto mívají zápasy v Olomouci nebo Uherském Hradišti větší šťávu. Po nedělním návratu ze Španělska se některým z nich do Budějovic nechtělo cestovat, navíc se hrálo od půl šesté a to by z práce stejně nestihli," zmínil předseda fanclubu Luboš Mikolajský další okolnost, proč se v budějovických ochozech nevyskytlo víc jedinců, kteří jsou při povzbuzovaní aktivnější.

Kdo chce dnes vidět v hledišti jen nadšené české fanoušky, doma nepochodí. Mnohem lepší je to za hranicemi. "Tam potkáte ty nejskalnější a na atmosféře je to hodně znát. Všichni se tam víc semknou," podotkl Mikolajský.

  • 0Diskuse




Vzpomínáme: Kdo nechal sestru jíst mouchy a kdo chutnal žížaly?
Vzpomínáme: Kdo nechal sestru jíst mouchy a kdo chutnal žížaly?

Když jsem u nás v kanceláři řekla, že chystám článek o příhodách z dětství, spustila se lavina vzpomínání. Redakce se smíchem rázem otřásala v základech. Jedna si ostříhala řasy, druhá si touhu po papouškovi splnila v bažantnici, třetí nutila mladší sestru jíst mrtvé mouchy… a to není zdaleka všechno!