"Je to obrovské zklamání. Doufali jsme, že Slováci uhrají proti Slovinsku příjemnější výsledek, ale musíme si přiznat, že jsme si kvalifikaci prohráli sami," říká Jankulovski.
Opravdu teď nejste naštvaný na Slováky, že vás v souběžně hraném utkání nepodrželi?
To ne. Všichni jsme věřili, že nám pomůžou, ale prohráli jsme si to sami. Říkat, že nepostoupíme na mistrovství kvůli Slovákům, by byla jen výmluva.
Doufáte v zázrak, že San Marino v posledním utkání proti Slovinsku uhraje remízu?
Proč ne, je to fotbal. Viděli jsme, že se zázraky dějí, a dokud je alespoň minimální šance, musíme v ní věřit. Už pár takových výsledků bylo.
A když se to nestane, odehrajete ve středu proti Severnímu Irsku poslední reprezentační zápas?
Je to tak. Hned po konci utkání s Polskem jsem si uvědomil, že to asi všechno končí. Ale takhle jsem se rozhodl. Není to jednoduché, protože těch deset let v nároďáku bylo krásných, ale takhle jsem se rozhodl. Pokud se nestane zázrak, ve středu pro mě reprezentace končí.
Můžete si takový zápas vůbec užít, když už vlastně skoro o nic nepůjde?
To říkáte vy. Zázraky se dějí a my musíme doufat. I když šance je minimální. Ale chceme vyhrát aspoň pro fanoušky a důstojně se rozloučit s kvalifikací.
Jaké budete mít pocity?
Na to nebudu myslet. Spíš mi to dojde až pak, až si to všechno zhodnotím.
Berete to jako hořký konec?
Samozřejmě. V duchu jsem si přál končit s reprezentací na mistrovství světa. Bylo by to pěkné, ale musím to brát tak, jak to je. Je to hořké, ale k fotbalu patří i to. A já jsem si užil i ty pěkné chvíle.
Kde se podle vás rozhodlo o tom, že Česko si zřejmě na mistrovství světa nezahraje?
Těžko teď na někoho svalovat vinu, můžeme si za to sami my hráči. Vždyť z venku jsme nepřivezli ani jednou tři body, jen samé remízy. A ty body nám těď chybějí. Mít o dva navíc, měli bychom to teď ve svých rukách.
