„To jsem ani nevěděl,“ divil se Výborný. Do jubilejní stovky odehraných zápasů na světových šampionátech mu chybí už jen tři duely. V Columbusu, kde hraje NHL a je nejproduktivnějším hokejistou klubové historie, o něm říkají, že je to nejpodceňovanější hráč první kategorie.
Máte na kontě 27 přesných zásahů na mistrovství světa. Považujete se za kanonýra?
Určitě nejsem střelec jako Martin Procházka, spíš jsem nahrávač. Kdyby byl Martin na dvanácti mistrovstvích, tak těch gólů má čtyřicet.
Vzpomenete si na první gól, ze kterého jste se radoval na světovém šampionátu?
Pamatuju si ho. Ve Vídni v roce 1996. Ale ani nevím, proti komu to bylo. Proti Francii, nebo Itálii.
A která branka byla nejdůležitější?
Asi ta loňská na dva jedna v semifinále proti Finům.
Jste na dvanáctém šampionátu, tři zápasy vám chybí do sta odehraných. Cítíte, že se blíží doba, kdy trenérovi řeknete „promiň, letos už to fakt nepůjde,“ a na mistrovství světa budete chybět?
Asi se to blíží. Záleží na zdraví, na formě a také na tom, jestli se v Americe s Columbusem někam dostaneme.
Máte nějakou představu? Třeba že si říkáte, tak pět let to ještě půjde?
Člověk může mít nějakou představu, ale může se stát, že letos je to naposledy. Snažím se to užít. Pokud je šance na vítězství, tak je škoda nepřijet.
S manželkou očekáváte narození druhého dítěte. Nepřemýšlel jste, že se trenérovi Hadamczikovi omluvíte?
Kdyby manželka měla rizikové těhotenství, tak bych asi nejel, protože bych na to pořád myslel. Zaplaťpánbůh je to v pohodě, ale kdyby se něco stalo, tak se sbalím a pojedu domů.
Ale myšlenkami jste asi pořád doma, že?
Má to být v červnu. Účty za telefon jsou větší, ale snad tady něco uhrajeme, aby se to spláchlo. (směje se)
Byl jste u mnoha reprezentačních úspěchů. Kde hledáte motivaci pro další bitvy?
Je tady spousta mladých hráčů, chci jim něco předat. Mně také dřív pomohli starší hráči. Navíc člověk je s českými kluky a je to něco jiného než v NHL.
Potřetí za sebou jste kapitán. Už jste musel tady na kluky zvýšit v kabině hlas?
Ne, zatím je všechno v pohodě. Třeba k ničemu takovému nedojde. Uvidíme, až bude problém nebo se nebude dařit.
Umíte se rozčílit?
Myslím, že jo.
A bylo během loňského mistrovství potřeba, abyste v kabině láteřil?
Bylo, no. (usmívá se) Zápas jsme stejně prohráli, ale myslím, že to pomohlo.
Hrajete v prvním útoku se svým švagrem Jaroslavem Hlinkou a jde vám to náramně. Nepřibalíte ho po létě na cestu do Columbusu?
To je asi pasé, protože u nás teď vyhodili manažera, a hledají nového. Mají tady skauty, kteří ho sledují. Myslím, že u nás by klidně mohl hrát centra.
Šéf Columbusu říkal, že jste jeho nejmilejší hráč... Je pouto tak silné, že s ním třeba chodíte na večeře?
To spíš s jeho synem jsme byli tři hráči loni na večeři. Ptal se nás, proč se nedaří a co potřebujeme, že nám cokoli zařídí.
V Columbusu jste nedávno ale dostal vynadáno za to, že jste do novin prozradil, že možná odehrajete v klubu už jen jednu sezonu.
To mi zakázal trenér. Říkal mi, abych to už nikdy nikde neříkal. Tak uvidíme.
Není to tak trochu šikana?
Já jsem mu to odkejval a šel jsem na letadlo. (usmívá se)
Brali to jako neloajální vyjádření?
Kouč to myslel kvůli mně. Říkal: „Ty budeš mít dobrou sezonu, uděláme play off, dají ti hromadu peněz a ty tady zůstaneš“. O tom to je.
A jenom kvůli penězům byste v Americe nezůstal?
Manželka tam chce zůstat, já moc ne. To bude těžké rozhodování. Trvale bych tam určitě žít nechtěl.
Co by vám chybělo?
Chyběla by mi Praha a v létě fotbálek, hospůdky, kamarádi. Přes tu sezonu si to člověk neužije, i když je v Česku, ale to léto je super.
Prý sbíráte vína. Jak jste se k tomu dostal?
Začali jsme pít víno. Vyjíždíme po mistrovství do sklepů, je to taková záliba a chutná mi to.
Máte doma sklípek?
Udělal jsem si ho na zahradě. Teď jsme ho dostavěli. Zatím je sice prázdný...
Jezdíte nakupovat vína také do zahraničí?
Ne. Sbírám jen česká a moravská.
Jaký máte nejcennější kousek?
Mám tam nějaké z roku 1975, co jsme koupili v jednom sklepě asi dvanáct kilometrů za Brnem.
Na kolik taková pochoutka vyjde?
Nebylo to právě moc drahé, protože majitel se tam s námi hrozně sťal. (směje se) Takže mi dal dobrou cenu.
Neuvažoval jste o tom, že si budete vozit na památku vína ze šampionátů?
No, to už je teď asi pozdě. (směje se) Bylo by to hezké. To je dobrá upomínka. Ale už se to asi nepodaří. Možná si tady koupím něco v Moskvě.
Jestli odehrajete všechny zápasy na šampionátu, tak na počet dní strávíte na mistrovství světa celý rok. To je šílená představa, ne?
Když si to člověk uvědomí, tak je to dlouhá doba. Ale je tady parta, a lépe se to snáší.
Baví vás vůbec trošku otravné zápasy proti slabým oponentům na začátku mistrovství světa?
Musí se to asi odehrát, ale když to bylo proti Bělorusku šest dva, tak ten zápas byl o ničem. Pak jsme dělali chyby, ale to pramení z toho, že už člověk není tak koncentrovaný. Střídání si pak dělám kratší a spíš šlo o to, aby se všichni kluci dostali do zápasu.
Loni jste drtil soupeřovy obrany s Hlaváčem a Eratem, teď máte na křídlech Hlinku a Sýkoru. Je těžké zvykat si na jiné spoluhráče?
Martin Erat je stejně jako Sýkora hrozně rychlý hráč. Sýkora je asi rychlejší, ale Martin byl zase techničtější na puku, oba to jsou silově podobný typy. Přizpůsobím se.
Jako malý jste snil o tom, hrát za CSKA Moskva. To už teď asi neplatí, že?
To určitě ne. (směje se) A jsem rád, že nemusím jít hrát hokej do Ruska.
Takže po NHL přijde návrat do extraligy?
Pravděpodobně jo. Pravděpodobně do Sparty.
Přijde vám současná reprezentace podobná té, se kterou jste loni na šampionátu v Rize získali stříbrné medaile?
Myslím, že tým je hodně podobný. Akorát si myslím, že se budeme muset víc koncentrovat na bránění. Soupeři nám hodně chodili přes střední pásmo. S lepšími týmy by to mohlo být smrtící.
