Zveřejnění zprávy WADA sledoval s napětím celý sportovní svět a závěry jsou víc než závažné: v Rusku podle vyšetřovatelů fungoval státem řízený doping, na krytí systematických podvodů se měla podílet i Moskevská antidopingová laboratoř, jejíž šéf měl dokonce těsně před kontrolou v roce 2014 zničit víc než 1400 vzorků ruských sportovců. Ty by v případě nalezení mohly posloužit jako důkazní materiál.
WADA také doporučuje, aby pěti ruským trenérům a atletkám včetně olympijské vítězky v běhu na 800 metrů Marie Savinovové byl vyměřen doživotní zákaz činnosti. „Sportovec je jen jedním z článků v řetězu podvodů - tím nejmenším,“ upozorňuje však v rozhovoru pro Lidovky.cz MUDr. Jan Hnízdil.
WADA navrhuje vyloučit Rusko ze všech soutěží, distanc má i olympijská vítězka |
Lidovky.cz: WADA navrhuje vyloučit Rusko ze všech atletických soutěží včetně OH, myslíte si, že je to reálné?
Nápad vyloučit Rusy ze všech soutěží považuji hlavně za velmi nešťastný. Zvlášť vzhledem k hodně napjatým vztahům mezi Východem i Západem, ješitnosti Vladimira Putina a jeho obdivu k vrcholovému sportu. Dopingové embargo uvalené na Rusko by mohlo vést k nepředvídatelným politickým důsledkům. Jeho přínos pro očistu vrcholového sportu by byl přitom nulový.
Lidovky.cz: Pokud by IAAF k tomuto kroku přistoupila, může to být zásadní průlom v boji proti dopingu ve sportu. Nebo jste v tomto ohledu spíše skeptický?
Rusko není jedinou zemí, která v minulosti zatajovala dopingové nálezy. Podle Sport Illustrated (duben 2003) mělo v letech 1988 až 2000 přes stovka sportovců USA pozitivní dopingové nálezy, za něž nebyli potrestáni, mezi nimi bylo i 19 medailistů OH, včetně Carla Lewise, který navzdory pozitivnímu nálezu startoval na OH v Soulu 1988. Totéž se týká řady rozporuplných výkonů čínských sportovců. Podobné případy se najdou i u nás - třeba v cyklistice.
MUDr. Jan Hnízdil
Zdroj: ČTK |
Lidovky.cz: Existuje tedy nějaké řešení?
Zabránit největším excesům může antidopingový zákon, který trestá výrobu, držení, distribuci dopingových látek. Protože by ale měl silný dopad na celý vrcholový sport, instituce se mu tvrdě brání.
Lidovky.cz: Dá se nějak případ systematického dopingu v ruské atletice přirovnat k případu cyklisty Lance Armstronga?
Případ Armstrong je podobný. Ve vrcholovém sportu většina zainteresovaných věděla, nebo alespoň tušila, že si pomáhá dopingem. Pokud ale díky němu plynuly do proficyklistiky peníze od sponzorů, sázkových a mediálních agentur, živil sportovní instituce, byl chráněný. Když to prasklo, všichni, které živil, na něj ukazují prstem a žádají co nejtvrdší potrestání. On přitom vrcholový sport, včetně dopingu, dovedl k naprosté dokonalosti - a nastavil mu zrcadlo.
Lidovky.cz: WADA zveřejnila 350 stránkovou zprávu z vyšetřování a skandál běží naplno. Nemůže ale po nějaké době dojít k podobné situaci jako u Romana Kreuzigera, který byl nakonec očištěn?
U Romana Kreuzigera je situace odlišná od Lance Armstronga, v jeho případě cyklistická federace nepředložila žádné relevantní důkazy o dopingu, jde pouze o spekulace a domněnky postavené na výkyvech v biologickém pasu (ty ale skutečně mohou, jak uvádí Roman, souviset s léčbou štítné žlázy). Nevím, zda Kreuziger nedopoval, důkazy o jeho dopingu ale nebyly předloženy. V civilizovaném světě platí princip presumpce neviny, platit by měl i ve vrcholovém sportu - což se bohužel neděje. Pouze na základě pozitivního nálezu proto nelze hovořit o prokázaném dopingu, na jeho základě lze vznést pouze podezření a zahájit vyšetřování.
  |
Lidovky.cz: V jednom starším rozhovoru s Vámi jste říkal, že není vrcholový sport bez dopingu. Stále na tom trváte? Bráníte sportovce, když někdo řekne „každý vrcholový sportovec bere zakázané látky“?
Doping je přímým důsledkem komercionalizace sportu a snahy po dalším posouvání limitů lidských možností. Těch už ale bylo ve většině sportů dosaženo. Společnost se musí rozhodnout, zda chce sport čistý - pak ale nebude vrcholový, nebo sport vrcholový - pak se ale musíme smířit s dopingem. Čistý vrcholový sport je protimluv, nelze mít obojí současně.
Lidovky.cz: Lze vůbec v aktuálním případu ruských atletů vinit sportovce?Představa, že člověk celý život dře, musí brát doping, protože jinak by se nedostal do reprezentace, a nakonec ho potrestají doživotním zákazem, je děsivá.
Jakékoliv úvahy o trestu nebo vylučování Rusů jsou ukvapené a předčasné. Nikdy jsem netvrdil, že všichni sportovci dopují, jistě se mezi nimi najde dost takových, kteří dosahují špičkových výkonů díky talentu a tréninkovému nasazení. Každý je ale dříve nebo později konfrontován s otázkou, zda nejít ještě dál - s dopingem. V těchto podmínkách sportovec není jediným viníkem. Nejúčinnější metody - krevní doping, genový doping atd. jsou tak technicky náročné a drahé, že je sportovec sám realizovat nemůže. Někdo musí dopingové látky vyrobit, někdo zaplatit, někdo aplikovat, další kontrolovat. Sportovec je jen jedním z článků řetězu - tím nejslabším. Kontroly se soustředí jen na něj - moč i krev organizátorů zůstává čistá.
Pro sport je to vlastně dobrá zpráva, říká o ruském dopingu předseda ČOV |
Lidovky.cz: S kauzou dopingu v Rusku přišla německá televize ARD. Není to bizarní, když v minulosti padal stín pochyb i na sportovce z NDR?
O tom, co se dělo v NDR, netřeba mluvit. Čím větší mocnost (především totalitní), tím větší touha svoji moc světu předvést - i na poli vrcholového sportu. Napadla mne ale zajímavá analogie s podvodným softwarem u Volkswagenu, je to podobné jako doping u sportovců. Společným jmenovatelem je snaha po dosažení vyššího výkonu při nízkých provozních nákladech. Když už to nejde jinak, tak nasadíme podvod. Důsledky jsou stejné - poškozování zdraví sportovců dopingem v prvním případě, poškozování zdraví občanů emisemi v případě druhém.
