31. května 2011 8:00 Lidovky.cz > Sport > Fotbal

Vrba: Moje metoda? Střídám bič s cukrem

  • Poslat
  • Tisk
  • Redakce
  • 0Diskuse
Trenér fotbalistů Plzně Pavel Vrba. | na serveru Lidovky.cz | aktuální zprávy Trenér fotbalistů Plzně Pavel Vrba. | foto: Lidové noviny

PLZEŇ Během oslav titulu přišel o vlasy, ale vůbec mu to nevadilo. "Kéž by mě hráči mohli stříhat každý rok," přeje si trenér fotbalistů Plzně Pavel Vrba (47). V uplynulé sezoně ukázal, že v české lize může přinést úspěch i taktika, která klade důraz na útok. "Přitom řada odborníků tvrdila, že s ní se na vrchol nemůžeme dostat," usvědčil z omylu všechny, kdo pochybovali.

LN: Před zápasem předposledního kola s Baníkem jste se prý v noci často probouzel. Jak se vám spí od chvíle, kdy Plzeň titul potvrdila?
Už dobře. Hlavou se mi netočí myšlenky na to, co by se všechno mohlo stát, a nervozita z posledního měsíce je pryč.

LN: Zdálo se vám často během sezony o fotbale? Šlo ho vůbec dostat z hlavy?
Neříkám, že bych nespal vůbec. Kolikrát se v noci proberete a za chvíli zase zaberete. Jenže já začal přemýšlet o všem, co se bude dít.

LN: Vzpomenete si, kdy jste poprvé začal uvažovat o titulu? Na podzim jste mluvil pouze o tom, že jste se zachránili.
Samozřejmě tak musíte působit. Kdyby tomu bylo jinak, všichni by vám to pak spočítali. Opatrnost k tomu patří. Až na jaře jsme se začali chovat trochu sebevědoměji. V úzkém kruhu jsme si říkali, že máme obrovskou šanci, ale do novin jsme žádné silácké řeči vést radši nechtěli, to se vám vždy vymstí. Sebevědomí rostlo s každým zápasem, ale radši jsme ho nechávali za zavřenými dveřmi.

LN: Jak bylo těžké bránit se euforii, když jste měli v říjnu před Spartou náskok dvanácti bodů?
Na začátku se ve Spartě soustředili na boj o Ligu mistrů a prohráli několik zápasů, ve kterých by normálně o body nepřišli. Asi věřili, že pak ztrátu v pohodě smažou a velký problém to nebude. Jsem rád, že se jim jejich matematika trošku vymstila. Nakonec to mohl být rozhodující moment sezony.

LN: Nebyl jste sám zaskočený, když se všechno dařilo a vyhráli jste 11 zápasů v řadě?
Byl jsem strašně spokojený v tom smyslu, že jsme hráli hodně zajímavý fotbal. Na začátku nás ostatní ještě nebrali jako soupeře, kterému jde o titul, a to nám vyloženě vyhovovalo. V momentě, kdy se to změnilo, podzimní lehkost se trochu vytratila. Ale až na poslední zápas v Olomouci jsme na jaře ani jednou neprohráli. To také není špatné.

LN: Po jarním vítězství nad Spartou se hráči přestali holit. To už jste mistrovské ambice neskrývali.
Byl to jeden z dalších impulzů, kdy se ukázalo, že mužstvo drží pohromadě. Pokud se něco řekne v kabině, platí to. A pro všechny!

LN: Jak obtížné je v Česku naučit hrát tým útočně?
Mám tady spoustu ofenzivních hráčů a to je výhoda, v útočné fázi těží ze zažitých automatismů. Potom tu je Pavel Horváth, který představuje ideální typ pro založení útočné fáze a je silný ve standardních situacích. Dopředu chtějí hrát také krajní obránci, kteří jsou velmi útoční a vlastně jde o přeškolené záložníky.

LN: Neměl jste obavy, že ofenzivní styl nemusí v české lize fungovat a naopak na něj doplatíte?
V předchozí sezoně spousta odborníků o Plzni říkala, že žádný úspěch tu s tím nemůžeme udělat. Může to vést k dílčímu úspěchu, ale ne na vrchol. Je důležité podotknout, že i naše obrana se zlepšila – dřív jsme patřili k průměru, teď máme druhý nejmenší počet inkasovaných gólů po Spartě. V tom nám zase zvýšený respekt soupeřů trochu pomohl. Nesnažili se proti nám tolik útočit, my měli víc času se v obraně správně poskládat a nebyli pod takovým tlakem.

LN: Kádr Plzně je složený jen z českých a slovenských fotbalistů, Sparta přitom přivedla v posledních letech několik afrických hráčů. Neuvažovali jste, že se poohlédnete i tímto směrem, nebo vám přišly domácí zdroje dostačující?
Nejdřív se musíme bavit o financích. Náš roční rozpočet činí 80 milionů korun, Sparta ho má daleko vyšší (zhruba 300 milionů korun – pozn. red.) a s tím souvisí i lepší možnosti, jak si hráče vytipovat. Nechceme jít cestou, že bychom po mistrovské sezoně rozpočet zdvojnásobili. Hledat můžeme, ale cena těch hráčů je pro nás příliš vysoká.

LN: Řada hráčů do Plzně postupně přišla ze Sparty, včetně kapitána Horvátha. Posilovalo to motivaci při boji o titul?
Vždy to tak funguje. Pokud skončíte v klubu a nedostanete důvěru, je motivace pak mnohem výraznější. Hecování jsem zaznamenal, ale nikdy to nepřesáhlo určitou mez. Maximálně někdo slíbil, že koupí chlebíčky, pokud Spartu porazíme.

LN: Vidíte také dnes ve Spartě hráče, který tam nedostává tolik šancí a v Plzni by se hodil?
Určitě ano. V kádru Sparty bych si vybral. Je otázka, jestli by Sparta do Plzně nějakého hráče dnes pustila. Teď už to asi není moc reálné.

Trenér fotbalistů Plzně Pavel Vrba.

LN: Jak by dopadlo porovnání kapitánů obou klubů? Uplatnil by se v Plzni Tomáš Řepka?
Povahově jsou to hráči úplně opační. Tomáš Řepka má rád nějaké zvyky, neohlíží se doprava doleva, ale nedokážu ho moc hodnotit, nikdy jsem s ním nepracoval. Respektuju jeho kvalitu a sílu, i když je otázka, jak to funguje v kabině. Určité věci by musel dodržovat, pak vždy záleží na komunikaci. To Pavel Horváth hecuje, je komunikativní, vždy pomůže, když se na něj nějaký hráč obrátí s problémem. Prostě člověk do nepohody.

LN: Právě Pavel Horváth říkal, že poslední dvě sezony jsou nejlepší v jeho kariéře. Vnímáte, že dělá i ve 36 letech pokroky?
Jeho zkušenosti se projevují v české lize jako velké plus. Dokáže uklidnit mužstvo, umí komunikovat s rozhodčími bez řvaní a gestikulací. I on jako osobnost vyrostl a po fackách, které dostal v jiných klubech, mu tady to rodinné prostředí v klubu vyhovuje. Byl tady trochu schovaný. Po fotbalové stránce má velkou výhodu, že mu nikdy příliš nekomplikovalo život zdraví. Zrovna u něj by to byl problém, protože mu vyčítám, že když tři týdny netrénuje, je to na jeho kondici poznat. Teď záleží na něm, aby se udržel ve formě, potom může hrát klidně další dva roky. Fotbalové myšlení a techniku má výjimečné.

LN: Karel Jarolím dovedl Slavii ke dvěma titulům s metodou biče a biče. Tak ji sám pojmenoval. Jaký přístup k hráčům uplatňujete vy?
Určitě je období, kdy používám bič, ale i období, kdy zase sázím na cukr. S hráči mám velmi dobré vztahy a beru je jako partnery. Určitě se na ně nedívám jako na poddané. Beru to tak, že oni dělají kariéru mně a já zase pomáhám v kariérách jim. Určitě bych si nikdy nedovolil některého z nich urážet nebo ponižovat. Při tréninku i životosprávě musí dodržovat určitá pravidla, ale tak to funguje v každé firmě. Ale i vy se musíte zajímat, jestli mají nějaké problémy, takže se na mě můžou obrátit. Pokud to jde, vždy se domluvíme.

LN: Tykáte si s některým z hráčů?
Ne.

LN: Jméno trenéra, který získá titul, se vždy objeví mezi kandidáty při hledání nového reprezentačního trenéra. Lákalo by vás, kdyby někdy v budoucnu taková nabídka přišla?
K tomu se nechci teď vůbec vyjadřovat. Momentálně je trenérem nároďáku Michal Bílek a já mu přeju, aby kvalifikaci zvládnul a postoupil na mistrovství Evropy.

LN: Při působení v Žilině jste dělal asistenta u slovenské reprezentace. Měl jste možnost si vyzkoušet, jestli by vám taková práce seděla…
Rytmus je při ní úplně jiný, ve svých letech se cítím spíš na klubovou úroveň. Během reprezentačního srazu nemáte tolik prostoru, zbývá čas jen na nácvik pár taktických věcí, víc nestihnete. Nevím, jestli bych měl momentálně chuť do toho jít. Moc si vážím práce pana Brücknera, to byl nejlepší trenér, který kdy reprezentaci vedl. Nejdřív k tomu ale také dozrál po řadě klubových štací.

LN: Dnes jste úspěšný trenér s platnou smlouvou v Plzni. Hlásí se hodně zájemců o vaše služby?
Je pravda, že se mi ozvali z jedné arabské země.

LN: Berete to vážně?
Každou nabídku musíte brát vážně. Je to hodně zajímavé z finančního pohledu, ale v dané chvíli jsem v Plzni započal určitou práci a nemíním od ní utíkat za každou cenu.

LN: Dnes se o vás mluví výhradně jako o trenérovi, ale fotbal jste také zažil v hráčské roli. Jaký jste byl fotbalista?
Ježíš, já jsem byl průměrný hráč. Mám jen dvanáct prvoligových startů, které jsem udělal na vojně v Chebu. Potom jsem převážně působil v druhé lize v Havířově, prožil jsem tam pěkné roky. Měl jsem nabídky z ligových mužstev od Bohemky nebo Českých Budějovic, ale přestupová politika byla tehdy trochu jiná, hráč byl majetek klubu, takže z toho nic nebylo.

LN: Věděl jste už tehdy, že chcete být trenérem?
To ve mně postupně dozrávalo. Čím jste starší, tím častěji přemýšlíte, co budete dělat po konci kariéry. Tehdy to spíš vypadalo, že půjdu dělat na šachtu, ale dostal jsem šanci v Baníku, kde jsem prošel jako trenér vším od přípravek až po áčko. To byla obrovská zkušenost a dodnes z toho žiju.

  • 0Diskuse




Naučte se cizí jazyk během mateřské. Snadno a bez učebnice
Naučte se cizí jazyk během mateřské. Snadno a bez učebnice

Domluvit se anglicky nebo francouzsky, než půjde vaše dítě do školy? Za dva nebo tři roky se to opravdu dá zvládnout. Akorát zapomeňte na způsob, jak jste se učila jazyky ve škole. Možná vám totiž vyhovuje úplně jiný typ učení.