Vousatý rekord Kratochvílové zmizí? O 34 let starý zápis přijde nejspíš už v srpnu |
Dnes sedmašedesátiletá Kratochvílová, která v roce 1999 dovedla jako trenérka k titulu mistryně světa půlkařku Ludmilu Formanovou, vytvořila rekord na mítinku v Mnichově.
Dvojnásobná mistryně světa z premiérového mistrovství světa v Helsinkách v roce 1983 (400 a 800 metrů) je zároveň stříbrnou olympijskou medailistkou z her v Moskvě v roce 1980 na trati 400 metrů.
Jako jediná spolu s Němkou Maritou Kochovou pak zaběhla trať 400 metrů pod 48 sekund (47,99 s).
I proto se v roce 1984 chystala na olympijských hrách v Los Angeles v roce 1984 zaútočit na dvě zlaté medaile, politické rozhodnutí československé vlády připojit se k sovětskému bojkotu her ji však tento cíl překazilo.
Zuzana Hejnová (vlevo) a Jarmila Kratochvílová
Rekord na trati 800 metrů je tak nejcenější sportovní úspěch, co má ve svém držení. A věří, že ji i navzdory hrozbě odebrání rekord ještě dlouho zůstane.
„Nikdy jsem nevzala zakázané látky. A pokud mi rekord vezmou, nic se nezmění. Bude dál v mých vzpomínkách a ve vzpomínkách všech ostatních,“ řekla loni listu The New York Times.
Kratochvílová musela dlouhá léta stejně jako například koulařka Helena Fibingerová čelit podezření z používání dopingu, především kvůli mužskému vzezření obou atletek.
Například bývalá americká půlkařka a dnes profesorka univerzity Duke Doriane Lambeletová Colemanová však Kratochvílovou kvůli jejímu tehdejšímu vzezření lituje.
„Nikdo by sám sobě tohle neudělal. Vždycky mi ji bylo líto. Vždycky jsem věděla, že je jen pěšcem v té hře s jejím tělem. Byla to opravdu velmi milá osoba,“ poznamenala Lambeletová Colemanová.
Sama Kratochvílová je však při otázkách na její doping rezignovaná. „Zvykla jsem si na to, že mi to pořád někdo předhazuje. A už je mi to vlastně jedno,“ přiznala.
