Když hostilo Česko hokejový šampionát naposledy, neměl ještě Voráček občanku. Kluk z Kladna hrál hokej za dorost a otec ho vzal na zápasy, aby se podíval, jak válí Jágr a další hvězdy. Letos se 25letý muž změní z diváka v oporu národního mužstva.
„Tohle jsem si vůbec nedokázal představit. Tehdy jsem si nedokázal ani představit, že bych hrál někdy hokej za áčko. Je to zadostiučinění. Těším se, až mi naši budou fandit. Všichni si to budeme užívat,“ řekl Voráček při mediálním setkání na ruzyňském letišti, které zprostředkovala Česká sportovní.
Jakub Voráček přiletěl v dobré náladě.
Voráček byl uvolněný, natěšený. Soudě podle oblečení jej zaskočilo pouze náhlé ochlazení.
Jste připraven na roli tahouna týmu? Trenér Vladimír Růžička dokonce prohlásil, že vás klidně upřednostní před Jaromírem Jágrem.
Je to samozřejmě čest. Myslím, že se tým musí poskládat, aby uspěl. Záleží na Růžovi, kolik dostanu minut. Když bude cítit, že hraju dobře, tak mě doufám bude stavět. Nezáleží, kdo kolik dá gólů, ale jak se to poskládá, jaké budeme mít štěstí. Když se udělá medaile, bude to úspěch.
Vnímáte, že se vaše pozice v reprezentaci letos změnila?
Samozřejmě bude tlak trochu větší i tím, že je to domácí mistrovství světa, bude vyprodáno. Lidi se celý rok těšili.
S tlakem se však vyrovnáte lépe kvůli tomu, že máte za sebou v zámoří životní sezonu, že?
Když se bude dařit, bude všechno jednodušší. Ale také nesmíme panikařit, když se třeba jeden zápas nepovede. Turnaj je dlouhý, zase půjde o jeden zápas. Když nedám v základní skupině gól a trefím se až ve čtvrtfinále a postoupíme, tak to bude supr.
Kauza Růžička? Takové věci jdou mimo nás, tvrdí „Voras“I když se v posledních dnech v týmu Philadelphia Flyers loučil se sezonou, balil si na cestu domů, Jakub Voráček neunikl zprávám o aféře reprezentačního trenéra Vladimíra Růžičky. „Ale nic mi do toho není, nechtěl bych se k tomu vyjadřovat,“ upozornil hvězdný hokejista s přezdívkou „Voras.“ Teď si chce především dát „voraz“, odpočinout si. Jenže - co když se tlak na kouče bude stupňovat? Nedolehne negativní atmosféra také na hráče? „v kabině pohodu si vytvoříme tak i tak. Takové věci jdou mimo nás. Jsme tady od toho, abychom hráli hokej a udělali úspěch,“ řekl Voráček. |
Mrzelo vás, že jste nakonec nedosáhl na Art Ross Trophy pro nejproduktivnějšího hráče NHL?
Forma, jakou měl v závěru vítěz Jamie Benn, byla těžko hratelná. Byl jsem blízko celý rok, držel se ve špičce. Nedá se nic dělat, že to nevyšlo. V životě jsou důležitější věci.
Může vám to pomoct také do další sezony?
Ta bude nejnáročnější. Každý bude očekávat ten samý úspěch, musím se přes léto dobře připravit v Montrealu. Hrát svůj hokej a uvidíme.
Jste připravený nastoupit už v závěrečných přípravných zápasech příští týden ve Znojmě a Brně proti Finsku?
Doufám, že budu hrát. Nerad bych byl dva tři týdny bez zápasu, protože to vypadneš ze zápasového rytmu a těžko se to pak dohání. Rád bych hrál oba zápasy. Musím si promluvit s Růžou (trenérem Růžičkou), dál jsme se nebavili.
Na koho ze spoluhráčů se nejvíc těšíte?
Určitě na Radka Smoleňáka, dlouho jsem ho neviděl. Jsme nejlepší kamarádi. Většinu kluků v týmu znám, těším se na tu českou pohodu a až turnaj vypukne.
Dovedete si představit, že by vám dělal Smoleňák centra?
Nehrál jsem s ním dvanáct let, nedokážu si to představit. I když bych byl rád, nedokážu na to teď odpovědět.
Máte konkrétní představy o tom, jaký typ hráče by vám vyhovoval? Kdo by mohl suplovat klubového spoluhráče Clauda Girouxe?
Vůbec nevím, s Růžou jsem se vůbec nebavil. Nevím, jaké má plány. Nejdůležitější je se dobře připravit. Hráči na mistrovství světa jsou tak kvalitní, že si musíme všichni sednout. Ať nastoupím s kýmkoliv, tak se budu snažit odvést co nejlepší práci a pomoct týmu udělat medaili. Každý zápas tam nechám všechno.
  |
Proběhlo už s kanadským parťákem nějaké hecování?
Vyřizoval, že mám držet hlavu nahoře, že si mě najde. Ale to on říká vždycky.
Co jste Girouxovi odpověděl?
Ať drží zobák, že mám metr sedmdesát.
Na začátku jste říkal, že se těšíte domů, až vám maminka uvaří. Je výhoda, že si můžete v případě potřeby něco podobného dopřát i během mistrovství světa a vyčistit si hlavu?
Stoprocentně. Kdyby se něco dělo, tak zajedu domů, popovídám si s našima a pojedu nazpátek. Ale vždycky jsme na šampionátech vytvořili takovou partu, že jsme nikam nemuseli utíkat. Drželi jsme při sobě, chodili spolu na večeře. Myslím, že to teď bude stejné.
