Vondroušová: Ani jsem nevěděla, kolik to je. Byla jsem v tranzu. Čtvrtfinále jsem teda nečekala

Díky, ale končíš. Teď sem jde Serena. Loňský finalista French Open kvůli ní musel opustit tiskovku

Při pařížské vlně veder si její soupeřka připadala jako na poušti bez vody. Nestíhala. Nevěděla, co dělat. Kazila. Nedobíhala bravurní kraťasy Vondroušové.

Markéta Vondroušová na Roland Garros ztratila během čtyř zápasů jen 21 gamů, celkově strávila na kurtech pět hodin a čtyři minuty.

Českou tenistku nezastavil ani jediný možný zádrhel: ve třetí hře úvodního setu uklouzla a sedřela si prsty do krve. „Na antuce vůbec nepadám, ale tady (v aréně Suzanne Lenglenové) to vzadu docela klouže. Zabořila jsem rukou do země,“ líčila.

Nadšená Markéta Vondroušová.

A pak jste jedinkrát v zápase nedominovala.
Mám na prstech strženou kůži, je to docela nechutný. (úsměv) Když mi to zamotali, vůbec jsem s tím nemohla hrát. Nesnáším, když mám něco na ruce. Necítím tolik raketu. Už když mi to ošetřovali, říkala jsem jim, že si to brzo sundám - ale tekla mi krev, tak to museli udělat. Ty dva gamy jsem musela zvládnout.

Zdálo se, že nebýt toho, bude znít skóre 6:0, 6:0...
To nevím, ale hrála jsem fakt dobře - a ona pak už trochu vypadala, že neví, co dělat. Já byla taková nahecovaná a věděla jsem, že když vydržím a budu jí to dál hrát do bekhendu, tak to zabere.

Většině lidí takové skóre v osmifinále grandslamu vyrazí dech. I vám?
Docela jo. Já jsem to vůbec nečekala. Hrála jsem tady poprvé na tak velkém kurtu. A myslím, že fakt dobře. Byla jsem v takovém tranzu, že jsem ani nevěděla, kolik to je. Užila jsem si to.

Bylo těžké nepodlehnout euforii?
Vím, že tyhle holky se můžou kdykoli chytit. I za stavu 6:2, 4:0 dala dva míče po sobě - a hned se hecovala. Věděla jsem, že jakmile bych ji nechala se trochu chytit, bylo by to strašné těžké.

A teď jste poprvé v životě v elitní osmičce grandslamu.
Loni jsem s Curenkovou na US Open osmifinále nezvládla, bylo to takové smolné, hodně velká prohra. Jsem ráda, že jsem to zlomila. Letos jsem na začátku roku měla trochu problémy s kolenem a nebylo to úplně dobré. Ale jakmile se to vyřešilo, začala jsem se cítit skvěle. Hrát zase bez bolesti byl neskutečný pocit. Hrozně si to teď užívám. Jsem na kurtu strašně ráda.

Roste úměrně tomu i vaše sebevědomí?
Každý zápas je jiný. Ale dneska jsem se cítila hrozně super, celkově to tady mám moc ráda. Pořád jsem si říkala, že se to snad musí zkomplikovat, že jí asi nedám takhle. Ale nepustila jsem ji k ničemu.

Ve čtvrtfinále čeká Petra Martičová. Máte jí co vracet, že?
Já jsem s ní prohrála už čtyřikrát, popáté fakt nechci. Doufám, že se to tady zlomí. Ale ona dala Káje (Plíškové) dvakrát 6:3... Na antuce se cítí nejlíp ze všech povrchů, hraje fakt dobře. Uvidíme, teď bude den pauza, potrénuju. A myslím, že teď už se může stát cokoliv.