Přesně od 18. ledna jste čekal na gól. Už jste propadal trudomyslnosti?
Špágr (asistent Jaroslav Špaček) mi radil i to, ať si spláchnu ruce na záchodě. To jsem i udělal, ale pořád to nepřicházelo. Ale do šancí jsem se dostával, tím jsem se trošku uklidňoval.
Dali jste gól jako první. Je to v sérii proti Slavii hodně důležité?
Nabízí se to. Když se dostanete do vedení, oni to musí trošku otevřít, jinak mají defenzivu propracovanou dokonale. A teď jsme se konečně prosadili i v přesilovkách. Trošku jsme se vrátili ke starému složení a vyplatilo se to.
Dlouho jste vedli 3:0, ale nakonec z toho bylo drama. Proč?
Po druhé třetině jsme si řekli, že musíme hrát pořád stejně, jako by to bylo 0:0. Ale dostali jsme smolný první gól a oni se chytili. Začali jsme malinko zmatkovat, ale zaplať pánbůh, že se Krtek (Kratěna) trefil do prázdné branky.
Víte o tom, že Plzeň v semifinále vyhrála domácí zápas poprvé od roku 2004?
Tak to tedy nevím a není to důležité. V kabině na to řeč nepřišla.
