25. prosince 2016 12:03 Lidovky.cz > Sport > Ostatní sporty

Vítězství? Nejvíce si vážím toho z berlínského čtyřboje, říká Sáblíková

  • Poslat
  • Tisk
  • Redakce
  • 1Diskuse
Martina Sáblíková na tiskovce před sezonou. | na serveru Lidovky.cz | aktuální zprávy Martina Sáblíková na tiskovce před sezonou. | foto: ČTK

Praha Rychlobruslařka Martina Sáblíková sice do své bohaté sbírky úspěchů letos nepřidala žádnou olympijskou medaili, přesto je s výsledky v roce 2016 maximálně spokojená. Vyhrála totiž vše, co mohla. Devětadvacetiletá česká reprezentantka se stala mistryní Evropy i světa ve víceboji, ovládla tratě na 3000 a 5000 metrů na světovém šampionátu a podesáté v kariéře vyhrála celkové hodnocení Světového poháru na dlouhých tratích.

„Asi je to vůbec nejúspěšnější rok. Nebyla jsem poražená na žádné z dlouhých tratí, což se mi v minulosti ještě nikdy nestalo,“ řekla Sáblíková ČTK.

Úspěšnost roku 2016 podtrhl i premiérový triumf v SP na trati 1500 metrů, kterého dosáhla v lednu ve Stavangeru. „Stále platí, že jsem ráda za každou bednu. Je mi jasné, že to nebude trvat věčně, a čím více jsem starší, tím více si to užívám,“ doplnila.

Svěřenkyně trenéra Petra Nováka má ve sbírce již 47 výher v SP, 16 zlatých medailí z MS, pět z ME a tři z olympijských her. Jednotlivé úspěchy se tak Sáblíkové těžko poměřují, letošním top výsledkem pro ni ale bylo vítězství na MS ve víceboji v Berlíně.

„Každé vítězství bylo super, ale já si nejvíce vážím toho posledního závodu čtyřboje v Berlíně. Poprvé v kariéře se mi tam podařilo zajet trojku v Evropě pod čtyři minuty a byl z toho nejlepší ženský evropský čas. To pro mě hodně znamenalo, překonala jsem sama sebe,“ podotkla Sáblíková, která zajala čas 3:58,11.

Ne vše ale bylo pro Sáblíkovou letos skvělé. Na léto moc ráda vzpomínat nebude. Chystala se totiž na olympijský start v cyklistické časovce, ale kvůli chybnému výkladu nominačních kritérií nakonec v Riu de Janeiro nestartovala, i když o to společně se svým týmem až do poslední chvíle bojovala. Vedle zklamání se poté musela vyrovnat i s tím, že v létě prakticky neodpočívala a hned přešla do zimní sezony.

„Už na to nemyslím. Byla to obrovská zkušenost, i když nebyla moc pozitivní. Byla to určitá fáze života, kterou jsem si musela projít, a jsem ráda, že jsem to absolvovala, i když to bylo negativní. Třeba se mi to jednou hodí,“ řekla účastnice olympijských her v Turíně, Vancouveru a Soči.

Na zklamání nemá čas i proto, že už se blíží další zimní hry, které se v únoru 2018 uskuteční v jihokorejském Pchjongčchangu. „Je to hodně blízko. Sice je to v uvozovkách až v roce 2018, ale Silvestr je za rohem a je to vlastně rok a kousek. Hrozně rychle se to krátí,“ podotkla Sáblíková.

Na obhajobu zlata a stříbra ze Soči sice nemyslí, o olympiádě se ale v Nowis týmu, jehož je součástí, často mluví. „Řešíme, jestli se naše holky kvalifikují. Pořád se bavíme o tom, že musí makat,“ vysvětlila.

„Nervózní z toho nejsem, ale blíží se to. Trénink bude tvrdší a tvrdší a budeme dělat všechno pro to, aby to ještě byla pro mě úspěšná olympiáda,“ dodala Sáblíková, která zatím plánuje aktivní kariéru jen do roku 2018.

ČTK
  • 1Diskuse




Vzpomínáme: Kdo nechal sestru jíst mouchy a kdo chutnal žížaly?
Vzpomínáme: Kdo nechal sestru jíst mouchy a kdo chutnal žížaly?

Když jsem u nás v kanceláři řekla, že chystám článek o příhodách z dětství, spustila se lavina vzpomínání. Redakce se smíchem rázem otřásala v základech. Jedna si ostříhala řasy, druhá si touhu po papouškovi splnila v bažantnici, třetí nutila mladší sestru jíst mrtvé mouchy… a to není zdaleka všechno!

Najdete na Lidovky.cz