Pátek 29. března 2024, svátek má Taťána
130 let

Lidovky.cz

Video vneslo do českého fotbalu pravý opak toho, co od něj všichni očekávali

Sport

  13:15
PRAHA - Fotbalové derby Slavie proti Spartě opět odhalilo, co českému fotbalu nejvíc chybí: transparentnost. Kdyby existovala vůle, nebyl by přece problém zařídit, aby diváci u televize viděli, na základě jakých záběrů se sudí rozhoduje, když vyrazí zkoumat situaci na monitor za postranní čarou.

Rozhodčí Karel Hrubeš odvolává penaltu po faulu na Josefa Hušbauera. foto: ČTK

Video v ligovém finiši nestíhá. Fatálně selhává lidský faktor, na lepší techniku nejsou peníze

V neděli se opět mohli jen domnívat – a divit: Jak to, že nevidí faul? Proč se penalta odvolává?

Sparťanský brankář Nita přece skočil pod nohy slávisty Hušbauera a evidentně ho fauloval.

Rozhodčí Hrubeš zvolil správný verdikt, když zapískal penaltu. Po konzultaci s chybujícím videem ji však odvolal.

Rozhodčí Karel Hrubeš zkoumá na video zákrok na Josefa Hušbauera.

Všechno špatně!

Proč k tomu došlo? Proč se jen pro rozhodčího nenašel na monitoru záběr, který by jasně rozklíčoval to, co jsme všichni mohli vidět?

Logicky se musely rozvířit spiklenecké teorie.

Copak nebyl k dispozici usvědčující úhel pohledu?

Nebo byl, ale kdosi u videa (zkušený rozhodčí Franěk) se rozhodl, že ho kolegovi s píšťalkou neukáže?

Kdo by na tom asi tak mohl mít zájem? Sparta? Plzeň? Někdo jiný?

Náhoda to asi nebyla.

Atmosféra v domácím fotbale spekulacím nahrává. Skoro se zdá, jako by Česko bylo jedinou zemí, která si videosystém zvaný VAR dokáže „ohnout“ a zneužít podle potřeby. 

Přitom tam, kde berou video opravdu vážně, mu nikdo nepřekáží. Poznáte snahu o maximální průhlednost, tím pádem rychle mizí počáteční porodní bolesti.

Diváci u obrazovek (či na tribunách) nemusí žít ve zmatcích a jen se dohadovat, co se to na hřišti (nebo v přenosovém voze) vlastně přezkoumává za situaci.

Guélor Kanga vidí z rukou Karla Hrubeše dvanáctou žlutou kartu v sezoně.

Trefně to po derby (1:1) okomentoval slávistický trenér Jindřich Trpišovský. Mohl by být na video pořádně naštvaný. Vždyť mu překazilo vítězný zápas, po kterém už se pomalu mohl dotýkat vysněného titulu. 

Nestalo se, video vážně chybovalo, přesto Trpišovský zůstal nad věcí: 

„Video ve fotbale musí být – a na všech úrovních. Hra se zrychlila tak, že rozhodčí nemají šanci některé situace vůbec postřehnout. Ví to každý, kdo někdy na hřišti s píšťalkou nebo praporkem stál.“

„Video je jediná správná cesta. Ale... Musíme se postarat o to, aby bylo zaprvé co nejdřív na všech zápasech a zadruhé, aby ti, kteří u něj sedí, měli potřebné zázemí.“ 

„Když slyším, že v Česku rozhodčí nemohli posoudit nějakou situaci kvůli tomu, že jim chyběla určitá technologie, akorát tím celý projekt dehonestujeme. A může se to hodit do krámu někomu, kdo by ho rád zrušil.“

Místnost, v níž sedí videorozhodčí, v mnoha evropských soutěžích snímají kamery, a je tak zřetelné, jaké záběry se zrovna zkoumají a jaké se vybírají pro hlavního sudího. 

V Lize mistrů, Německu, Španělsku a v testovacím režimu dokonce už i v konzervativní Anglii se využívají kalibrované ofsajdové čáry, které umožní dokonale odhalit, jestli ofsajd byl, nebo nebyl.

Miroslav Stoch (vlevo) a Lukáš Masopust spílají Guéloru Kangovi.

Třeba v Itálii poté, co sudí rozhodne, ukážou sporný moment na velkoplošné obrazovce, takže celý stadion ihned pochopí, co se vlastně řešilo. 

V Austrálii mají rozhodčí i jejich pomocníci u videa mikrofony, takže fanoušci slyší, jak a o čem při posuzování diskutují.

My se v české lize můžeme jen domnívat. Když se k videu přistupuje na úrovni, není prostor pro výmluvy typu „něco nebylo vidět“. 

Není šance cokoli zamést pod koberec, zakamuflovat, nepřibývá dohadů. Jenže v Česku se k videu, stejně jako k mnoha dalším věcem, přistupuje polovičatě. A jak by vůbec mohlo fungovat lépe, když nemá oporu ani ve vedení fotbalu?

Roman Berbr, všemocný místopředseda, nepatří mezi jeho příznivce. Video bere víc jako nutné zlo než jako užitečnou pomoc. Toleruje ho se skřípěním zubů. „Rozhodčí kvůli němu ztrácí přirozené instinkty,“ stěžoval si několikrát.

Těžko očekávat, že by FAČR na rozvoj videa v blízké budoucnosti začal výrazně přispívat. To bude hlavně na Ligové asociaci, která si projekt VAR vyboxovala a stojí za ním.

Když už se do užitečné modernizace pustila, musí ji podporovat a vylepšovat dál. Je jasné, že rozvinout video na úroveň v top evropských soutěžích stojí spoustu peněz. 

Ale na stejném problému přece léta krachovalo i samotné zavedení systému VAR.

Srdjan Plavšič (uprostřed) se raduje z gólu s Martinem Frýdkem a Guélorem...
Tomáš Souček se raduje z gólu do sítě Spartě.

Když budou hráči, trenéři, fanoušci a všichni, kdo se kolem fotbalu točí, tlačit na to, aby se zvýšil počet kamer, aby bylo video na všech ligových zápasech a aby se jeho využívání zprůhlednilo, časem se i Česko dopracuje k lepšímu modelu, než je současný kočkopes. Na to vemte jed.

Víkendové, 28. kolo, které bylo předzvěstí revoluční nadstavby, přineslo skandální videomomenty.

Obhájce z Plzně vstřelil vítězný gól proti Ostravě z pochybné situace, která vážně zaváněla ofsajdem. Komise rozhodčích však včera konstatovala, že „jelikož žádný z dostupných opakovaných záběrů jednoznačně neprokázal, že před dosažením branky došlo k porušení pravidla o ofsajdu, musel VAR doporučit rozhodčímu, aby branku uznal“. 

Šlapák záložníka Procházky na hostujícího Fleišmana, po němž se měla kopat penalta, komise rozhodčích obhájila slovy: „Neshledali jsme zjevné pochybení rozhodčího.“

Ještě křiklavější situace přineslo derby. „Nechápu, proč to video je. Radši bych ho zrušil, když vidím, jak to funguje. Výsměch,“ pravil slávistický záložník Josef Hušbauer.

On i jeho spoluhráči dostali takové prémie, jako by Spartu porazili. Klubový šéf Tvrdík jim dal jasně najevo, že Slavia měla vyhrát.

Podle pondělního vyjádření komise rozhodčích neměla kopat jednu penaltu, nýbrž dvě. Jednu neviděl sudí Franěk u videa, druhou kolega Hrubeš na hřišti. Chybovali oba.

Zdá se, že z fotbalové ligy se stala VAR liga, což je přesně opak toho, co jsme od videa chtěli.