Po přípravném kempu nemusel na farmu, dokonce povýšil do formace k Alexi Ovečkinovi s Jevgenijem Kuzněcovem. Na ledě dostával spoustu prostoru.
Ideál, že?
Jenže Vránu po čtyřech odehraných zápasech mrzelo, že zatímco ostatním to pálí (Ovečkin měl tou dobou na kontě už osm tref), sám zůstává na nule.
Sbíral jen asistence, přitom si roky pěstuje renomé střelce.
„Jsem ofenzivní hráč. Když se pár utkání neprosadím, začnu nad tím dumat,“ neskrýval. Trápil se, tak jako spousta mladých forvardů, kterým se zrovna nedaří.
Možná začal sám nad sebou pochybovat. Mám na to?
V pravý čas zasáhl washingtonský kouč Barry Trotz, který za dlouhá léta trenérské praxe viděl nejednoho „zelenáče“ v podobné situaci.
„Většina mladých útočně laděných hokejistů si myslí, že budou hodnoceni jen na základě bodů. Ale tak to není. Když se někomu nedaří skórovat a sbírat body, může být užitečný v mnoha jiných ohledech. Důležitá je hra bez puku, díky které můžeme kotouč vybojovat a zase si vytvářet šance.“
Trotz podle Washington Post podobně promlouval v minulosti k dalšímu nadějnému útočníkovi - Andrému Burakovskému ze Švédska a dokonce rozmluvu na stejné téma vedl s Ovečkinem.
„Řešil jsem s ním takřka to samé, co jsem říkal Ovečkinovi, když jsem do Washingtonu přišel,“ připomíná Trotz rok 2014.
Vránovi chtěl ve čtvrtek především dodat kuráž a zvednout sebevědomí. Osvětlil mu, že se má soustředit i na jiné aspekty hry, a zároveň ho povzbudil k prolomení střeleckého sucha.
Cpi se před branku, klidně dej ošklivý gól. V takovém duchu radil bývalému juniorskému reprezentantovi, který před odchodem do zámoří nastupoval ve Švédsku.
Vrána poslechl.
Vyplatilo se. V pátečním duelu s New Jersey se prosadil díky teči střely Devante Smih-Pellyho a jeho radost byla ohromná. Právě z něj spadl kámen, který by bylo čím dál nepříjemnější valit před sebou.
Ujala se jeho devátá rána v sezoně.
O žádnou hlubokou krizi tedy nešlo, Vrána je ale nepochybně rád, že čekání na premiérový gól má za sebou.
Navrch ho může těšit, že šlo o vítěznou trefu.
