V Česku je teď v jednom kole, střídá jednu společenskou povinnost za druhou: včera v Praze autogramiáda, dnes coby mistr světa z Německa přijetí u premiéra Jana Fischera. A v sobotu galavečer Zlaté hokejky, kterou by dal brankáři Tomáši Vokounovi.
Když Tomáš Plekanec podepsal s Montrealem svůj kontrakt snů, Jaromír Jágr se o tom před dvěma dny dozvěděl jen náhodou. "Volal jsem mu a ptal se ho, jak to s ním vypadá," popisoval. A Plekanec nato: "Právě jsem se s klubem dohodl." "Udělal dobře, takovou smlouvu si zaslouží," kvitoval kamarádovo rozhodnutí Jágr. "Mohl jako volný hráč počkat a někde dostat třeba víc, ale mohl dostat také míň a akorát by se stresoval. Navíc on zná Montreal a Montreal zná jeho."
JAROMÍR JÁGR NATÁČÍ REKLAMU:
Číslo 68 si moc dobře uvědomuje, o čem mluví. Sám si podobnými věcmi v zámoří už prošel. Letos ho však čeká už třetí sezona za sebou v ruském Omsku. Omsku, do něhož včera přestoupil jeho krajan Martin Škoula, který poslední sezonu dohrával v NHL za New Jersey. Kromě tohoto beka a forvarda Romana Červenky ale mohlo během léta přijít za Jágrem na Sibiř ještě daleko zvučnější jméno. Kdyby se brankář Dominik Hašek nerozhodl pro Spartak Moskva.
Obě české persony se tak proti sobě střetnou hned ve 2. kole KHL. Copak si z českého pohledu dokážete představit větší tahák? "Nepřekvapilo mě, že v Pardubicích chytal tak skvěle," vrátil se ještě k Haškovi 38letý Jágr. "Já už cítím, když na ledě nejsem dva týdny. Dát si v jeho věku rok pauzu, to si nedokážu představit," dodal na adresu 45letého veterána.
Podle něj je Spartak pro Haška dobrou volbou. "Myslím si, že tam bude zářit," míní. "Je to dobrý tým s českým koučem," připomněl Miloše Říhu. "Má to i blízko domů. Bude se cítit jako v Pardubicích." Není si jistý, zda byl faulován Jakmile měl Jágr reagovat na otázku, zda se těší na vzájemné souboje, ihned se rozesmál: "Šance dát Dominikovi gól je asi na tak stejné úrovni, jako že vyhraju Zlatou hokejku," pověděl sebeironicky.
ČÍSLO 68 O POLITICEZ voleb je nadšený. Jen jednou dal před fotbalovým MS přednost v televizi jinému kanálu - když se nedávno sešel kongres jeho sympatické strany ODS. "Jako její volič jsem moc rád, jakým směrem se vydala. Myslím, že inteligencí, skromností nebo charizmatem Petra Nečase zvolili správnou změnu," libuje si Jágr. "Pokud by s ním lidé nesouhlasili, pak už nevím, koho skromnějšího a hodnějšího by chtěli mít. Aspoň takhle ke mně tenhle člověk vyzařuje. Teď už starosti nemám." |
S přípravou zatím otálí, ale rozhodně si nemyslete, že kvůli lenosti. Rodáka z Kladna totiž pobolívá ještě koleno, tedy následky ze zlatého finále na světovém šampionátu. Pamatujete? Tehdy mu Rus Alexej Jemelin vlétl pod nohy a číslo 68 zranil tak, že posledních 10 minut dechberoucího zápasu nedohrálo. O Jemelinově trestu do konce zápasu se diskutovalo ještě dlouhé dny poté. Byl to faul? Nebyl?
"Podle toho, co jsem cítil, to faul byl. Ale nejsem si už tak jistý ze záznamu," přiznává Jágr dnes. "Koleno se mi každopádně zapříčilo. To se přece nemůže stát, kdybych byl trefený nahoru," dodal s tím, že to byla pro sudího obtížná situace. Také se finský arbitr Jari Levonen s odstupem času vyjádřil, že by podruhé přehodnotil zákrok mírněji. "Opravdu?" divil se včera Jágr. "Nedá se nic dělat, takový je osud."
Rád sleduje fotbalový turnaj
To samé si mohou říci někteří fotbalisté na právě probíhajícím mistrovství světa v JAR. Jágr je zapáleným fanouškem, turnaj zaujatě sleduje. "Kdybych si měl tipnout vítěze? Nevím, v play off se může stát cokoliv," řekne diplomaticky. Pak je přece jen konkrétnější. "Pod kontrolou to má zatím výborná Argentina a Brazílie. Ale podle mě může být překvapením Chile," nadhodí.
Rád se podívá třeba na hru Argentince Sergia Agüera, jeho oblíbený fotbalista ale aktivně šampionát už nehraje. Jágr vždy obdivoval hlavně Zinedina Zidana. Zato se vyjádřil k Zidanově rodné zemi, o potupné ostudě Francouzů jsou toho ve světě plné noviny.
"Je to ostuda, ale zasloužili si to. Byli odepsaní dopředu, dopadlo to tak, jak mělo," myslí si Jágr. "Nevím, co se tam dělo. Ovšem jestli hráč jako Zidane, který to nemá zapotřebí, řekne, že Domenech není kouč, tak na tom asi něco je. I když problematičtí byli asi i jeho hráči." Sám si za 20 let své profesionální kariéry nepamatuje, že by se hráči vzbouřili a odmítli trénovat. "Za mě ne, ale možná někde jinde v klubech ano. Jenže tohle je vrcholná akce, sledovaná po celém světě."
