V kabině teče pivo a stříká šampaňské, z reproduktorů huláká Věra Špinarová známý hit „Raketou na Mars“. Hráči v modrobílých dresech poskakují, polévají se alkoholem. Před pár okamžiky skončilo finále extraligového play off a hokejisté Brna slaví zisk mistrovského titulu. Rekordního – Kometa jich získala už třináct!
„Dokázali jsme to v Česku jako první, to už nám nikdo nevezme,“ září Martin Erat. Ofenzivní tahoun, který se jen na pár okamžiků utrhává z šatny a kvapem odpovídá na všetečné dotazy novinářů.
Třináct zlat z nejvyšší tuzemské soutěže? Jistě, na této bilanci, která činí z Brna ten vůbec hokejový klub v českých dějinách, se podíleli mnozí.
Vizitka úspěšného obhájce Masarykova poháru ovšem přísluší Kometě především díky jedinému muži. Tomu, jehož mohutná postava při zápasech tradičně vyčnívala na střídačce jako rhodský kolos. Liboru Zábranskému.
Další kolos pak sám někdejší vynikající obránce řídí. Zábranský sestrojil vítěznou mašinu. Tuze schopný kouč, manažer i majitel Komety v jedné osobě se postaral o zrod extraligového hegemona.
„On věří nám a my věříme jemu,“ vystihuje kapitán Leoš Čermák dokonalou synergii mezi brněnským bossem. Zábranský nejprve v roce 2009 vrátil svůj osudový klub zpět mezi elitu a poté z něj svižným tempem vybudoval neporazitelné mužstvo.
Hlavní trenér Komety Brno Libor Zábranský.
Vždyť tým kolem Čermáka padl v loňském i letošním play off jen dvakrát. Svou dominanci potvrdil nedělním vítězstvím 5:1 na ledě třineckých Ocelářů, po pátém finále tak mohly začít bouřlivé oslavy. „Obhajoba byla hrozně těžká,“ říkal pár minut po zaznění sirény Zábranský.
„Jsme jako rodina“
Jeho tým na ní dosáhl jako první mistr od roku 2007, kdy se blýskla pražská Sparta. Nejlepší hokej se ovšem nyní nehraje v metropoli české, nýbrž moravské.
Zábranský „schrastil“ pro Kometu značné finanční prostředky a v Brnu přetavil hokejová utkání ve společenský kult. Díky štědrému rozpočtu přivábil spoustu kvalitních hráčů, často s vazbou na region, někdy i s příbuzenským vztahem k sobě samému. Zapadli ovšem i „cizáci“, třeba karlovarští parťáci Ondřej Němec s Martinem Zaťovičem.
„Jsme jako rodina,“ vykládal během finálové série Tomáš Vincour. U něj to byla pravda absolutní, se Zábranským jsou bratranci. Útočník, který si vyzkoušel i zámořskou NHL, ovšem chtěl vyjádřit soudržnost celého mančaftu.
Ten spojuje víra v úspěch. Ve vlastní schopnosti a ve velkého šéfa. Holohlavého a vousatého lídra, který neřve, ale podporuje a povzbuzuje. „Nikdy na nás nepřenáší tlak,“ přikyvuje Čermák.
„My jsme šli za ním a byla to neskutečná jízda. Takhle se má dělat hokej,“ souhlasí Erat.
Zábranský vštípil Kometě bojovnost, disciplinovanost, sebedůvěru i taktickou vyzrálost. Brněnští hráči vždy věděli, jak zrovna mají hrát. A připravený scénář důsledně odříkávali.
Jakmile se dostali do vedení, nepustili soupeře takřka k ničemu. Poznal to i Třinec ve finále, po úvodním vítězství se Oceláři už nikdy do vedení nedostali a jen doháněli. „Byli jsme vždy pak o gól pozadu,“ láteřil kapitán Lukáš Krajíček.
BIG BOSS. Libor Zábranský vládne brněnské střídačce.
„Kometa si to umí pohlídat,“ zase uznal průbojný útočník Roman Vlach.
To vše je Zábranského zásluha. Nicméně ani sebelepší trenér nedokáže ovlivnit vše. Není aktérem děje, pouze režíruje.
A tak rád děkuje hráčům za jejich špičkové výkony. Když má zmínit jednotlivce, vypichuje Čermáka, Erata a hlavně Marka Čiliaka. Slovenský gólman ve vyřazovacích bojích se opět přeměnil na neprůstřelného fantoma. „On je základním kamenem,“ ví Zábranský.
Kamenem, který se ovšem možná odvalí jinam. Čiliakovi končí smlouva, novou nemá, v záloze navíc čeká na šanci český talent Marek Langhamer. „Nechci se v tom pitvat. Miluju to v Brně, jsem tam doma,“ nepouští se do řečí o své budoucnosti nejužitečnější muž loňské jízdy za titulem.
Stejný primát by Čiliakovi slušet také letos. Když už cenu nemůže získat přímo Zábranský.
