Pátek 29. března 2024, svátek má Taťána
130 let

Lidovky.cz

Diskuze

Ve věku 72 let zemřel Jaroslav Holík, hokejový mistr světa z roku 1972

Ve věku 72 let zemřel po dlouhé nemoci legendární český hokejista Jaroslav Holík. Patřil ke slavné generaci, byl mistrem světa, olympijským medailistou, později úspěšným trenérem.
Litujeme, ale tato diskuse byla uzavřena a již do ní nelze vkládat nové příspěvky.
Děkujeme za pochopení.

30. 4. 2015 21:34

Autor tohoto (jinak docela výstižného) článku se zásadně mýlí, když píše "I když to nebyl technik ...". Pravdou je opak! Vždyť rozhlasoví a TV komentátoři té doby často vyslovovali v souvislosti s Jaroslavem Holíkem slovní obrat "fantastická technika hole". To byla jedna z jeho největších předností! Jinými slovy, pověstná byla "holíkovská klička". A o tom se každý může přesvědčit na vlastní oči, když na internetu shlédne příslušné videozáznamy zápasů ze 60. a 70. let. Pamětníci by se mohli rozpomenout, jak v jednom ligovém zápase proti Litvínovu se pan Jaroslav Holík chopil puku (raději česky touše, kotouče) za vlastní brankou, prokličkoval s kotoučem na holi celým kluzištěm a vsítil!

0 0
možnosti

28. 4. 2015 18:16

Pane J. Nováku, napište si prosím do vyhledávače "Sláva vítězům: Jaroslav a Jiří Holíkové". Již v roce 2002 pan Jaroslav H. v tomto televizním pořadu zmiňuje, že ačkoli nikdy v životě NEbyl členem KSČ, dotáhl to z hokejistů i stran dosažené hodnosti nejdál, konkrétně na plukovníka. A co je na tom, pane Nováku, podle Vás špatného? Armádní sportovci dosahovali důstojnických hodností a proslavovali naši zemi po celém světě. Ostatně k dnešnímu datu jsou všichni vrcholoví sportovci profesionály, Vám se to nelíbí? Pan Jaroslav Holík ve zmíněném TV-pořadu pravdivě dodává, že po emigraci jeho dcery byl z armády propuštěn.

0 0
možnosti

J. Novák 567

18. 4. 2015 5:06

Jedno je ovšem zajímavé. Ať hledám v životopisech Holíka jak hledám, tak nějak se stalo, že ze všech vypadlo, že byl důstojníkem ČSLA. Chtěl jsem totiž připsat k jeho jménu i jeho poslední hodnost u armády, což se u bývalých příslušníků ozbrojených sil běžně dělává, ale nějak se mi nepodařilo to najít. Jo, že byl "odbojář", to se objevuje všude, ale že ho celý život živila armáda, to už se tam nenajde.... Je skutečně zvláštní, jak lze historii překrucovat.

0 0
možnosti

J. Novák 567

18. 4. 2015 4:53

Je zajímavé, že se vždy najde hodně lidí, kteří si na jiného vzpomenou až tehdy, když umře. To se čerstvě ukázalo po úmrtí Grosse a evidentně to platí i pro Jardu Holíka. Ale také dám něco k lepšímu. Můj bývalý tchán, dejž mu Perun hodně chlastu i na té druhé straně, vždycky říkával: Když mohl být Jarka Holík, proč já bych nemohl být alkaholík".

0 0
možnosti

17. 4. 2015 19:08

A další zasutá vzpomínka se mi vynořuje. Psal se rok 1965 a já jsem jako třináctiletý (zřejmě v neděli dopoledne) stál vně postranní čáry havlíčkobrodského "horního" fotbalového hřiště (až nad kasárny), tehdy tuším škvárového, kde ob týden hrála soutěžní utkání Dukla Havlíčkův Brod. Vtom chlapi vedle mne se začali vzájemně upozorňovat, s potěšením v hlase, "Jarda jde na fotbal". Koukal jsem, který Jarda. A on, blonďák s širokými rameny, přicházel, přátelsky a žoviálně se se svými podstatně staršími známými zdravil. (Bylo mu třiadvacet a právě v tom roce již reprezentoval ČSSR.)  Měl na sobě modrý džínový oblek a pod jeho sakem úzké supermoderní šle. To byl v roce 1965 oděv nevídané elegance. A já jsem měl oči (i uši)  na šťopkách a ani jsem nedutal ...   Bratři Jaroslav a Jiří Holíkové a Jan Suchý byli a jsou pýchou mého rodiště, HB.  S velikým zármutkem z dnešní smutné události  Václav Urbánek

0 0
možnosti

17. 4. 2015 18:33

Pan Jaroslav Holík byl a je můj vůbec největší sportovní idol. Dovoluji si s velkou skromností zmínit, že po napsání do googlu "O hrdinovi mého mládí" se zobrazí článeček neboli dopis, který jsem cca v září 2010 panu Jaroslavu Holíkovi "poslal" cestou otištění v novinách "Havlíčkobrodský deník". Prý se mu můj text líbil, totiž v návaznosti se mi pak jedinkrát v životě poštěstilo s ním mluvit po telefonu. Měl jsem trému, byl to pro mne velikánský zážitek  a on se mi věnoval vlídně a moudře. Později mi kolikrát vytanulo na mysli, vždyť já potom někdy pana Jaroslava Holíka vyhledám, třeba až sám budu v důchodě.  On i po své operaci posléze zvládl návštěvu Vancouveru a pak jsem na internetu s radostí prohlížel fotky, jak se na traktůrku stará o překrásnou zahradu apod.  A sledoval jsem jeho četná mediální vystoupení. Takže na dálku se zdálo, že času stále ještě zbývá habaděj. A v  tom jsem se žel  hrozně mýlil ...

Václav Urbánek, narozen v Havlíčkově Brodě 1952.

0 0
možnosti

17. 4. 2015 12:37

Nezapomenutelný! Díky za vše.

0 0
možnosti

17. 4. 2015 12:06

Díky za všechno a velká poklona, pane Holíku! Budiž Vám země lehká.

0 0
možnosti

F. Lesniak

17. 4. 2015 11:35

Rád vzpomínám na chvíle, kdy celá ta československá parta hrála opravdu hokej.  A jsem rád, že jsem to zažil. Ti kluci to hráli srdcem a podle toho to na ledě i vypadalo, kdy svoji neskutečnou bojovností předčili lépe připravené Rusy. Dneska to je jen o penězích a protekci. Škoda, mohl tady ještě nějaký čas být s námi. Takže Jardo, za všechno dík.

0 0
možnosti

17. 4. 2015 11:05

JARDO HOLÍKU BUDEŠ NAVŽDY MEZI NÁMI !!!

0 0
možnosti