Férový, optimistický chlap, který nezkazil žádnou legraci, říká o Pešicem Lavička |
Cipro a Pešice. Když vyslovíte jména obou trenérů, fotbalovým fanouškům se musí vybavit jedny z nejúspěšnějších poválečných let ve Slavii.
Na jaře 1996 společně dovedli tým do semifinále Poháru UEFA a k ligovému titulu. Cipro jako hlavní kouč a Pešice asistent.
„Když se mě zeptáte, co je pro mě nejvíc, tak to semifinále. Titul může vyhrát každý rok a má ho leckdo. Ale semifinále evropského poháru se jen tak opakovat nebude,“ řekl Cipro.
Josef Pešice zemřel v 67 letech.
„A hlavně, tenkrát to nebyla žádná náhoda. Naše mužstvo patřilo v Evropě fakt k nejlepším.“
Šmicer, Poborský, Suchopárek, Bejbl, Pavel Novotný. Ti všichni se následně podíleli na stříbru z Eura v Anglii. Ve Slavii tenkrát byli i Stejskal, Kozel, Šmejkal, Lerch či Krištofík.
„Pamatuju, jaká tam tenkrát byla atmosféra. A ta parta. Prostě báječná léta,“ vybavuje si sedmdesátiletý Cipro.
V pondělí ho zdrtilo, když mu kamarád Petr Rada, rovněž fotbalový trenér a někdejší reprezentant, sdělil tu hrozně smutnou zprávu. Pešice po vážné nemoci zemřel, bylo mu 67 let.
„Vypadalo to, že to s jeho nemocí bude dobrý. Jenže poslední dva tři týdny...“ odmlčí se. „Vzalo to překvapivě rychlý konec.“
Ti dva se znali dlouho, na přelomu sedmdesátých a osmdesátých let minulého století kopali za Slavii. Pak jezdili do Rakouska.
„Měli jsme podobné názory na fotbal, v tom jsme si hodně rozuměli. Samozřejmě, několikrát jsme se i pohádali. Kvůli hráčům, způsobu hry. Ale pak jsme každý o kus ustoupili a bylo to v pohodě.“
Když se Cipro v roce 1995 stal trenérem Slavie, o svém asistentovi nemusel vůbec přemýšlet. „Pepík byl jasná volba. Po fotbalové stránce jsme byli velcí kamarádi. Byl to vztah víc než trenér a asistent.“
O pár let se potkali znovu. Cipro si v létě 2001 coby sportovní ředitel Slavie za trenéra vybral Pešiceho. Nemohl jinak.
„Škoda, že nám to tenkrát nevyšlo. Proč? Mužstvo jsme neměli tak kvalitní. Roli v tom hrály i další faktory, byla prostě jiná doba.“
