2012, 2014 a nyní 2016. To jsou roky, kdy se v jednom ringu tváří v tvář potkali legendární Filipínec a elitní americký bijec, kterého navíc pořádně „nakopla“ čerstvá spolupráce s koučem Teddym Atlasem.
Obrozený Bradley toužil po knockoutování Brandona Riose po dalším cenném skalpu do sbírky. Skalpu, který by nemohl nikdo zpochybnit. Šest a půl kola k němu byl hodně blízko. Jenže ve druhé polovině sedmého dějství jej poslal soupeř sporně k zemi (Bradley dle všeho podklouzl na pravé noze, kterou měl hluboko pod provazy), náhradní ringový sudí Tony Weeks jej počítal a tím mu de facto sebral v tu chvíli vyhrané kolo.
  |
A nejspíše tím zabránil i případnému obratu. Američan přezdívaný „Písečná bouře“ byl od začátku nebývalé soustředěný a pohyblivý na nohou, čímž hodně znepříjemňoval život svému rivalovi, který toužil „dokonalým“ výkonem završit svoji bohatou profesionální kariéru.
A právě od zmíněného zlomu se mu plán začal dařit na jedničku. Pacquiao nakonec celkem jednoznačnou výhru před zraky Sergeje Kovaljova, Mika Tysona či Terence Crawforda potvrdil už regulérním downem v kole číslo devět, kdy nejdříve kontrem zastavil útok Američana, aby jej následně šikovnou kombinací poslal do počítání.
Pacquiao následně duel s přehledem doboxoval k jednoznačnému verdiktu 116-110 na kartách všech tří bodových. „Tento zápas byl jiný než ty předešlé, protože jsem byl agresivní, ale také opatrný,“ usmíval se s pásem Mezinárodního šampiona legendární Filipínec.
Bude zajímavé nyní sledovat, jak se „Pac-man“ rozhodne ohledně plánovaného konce kariéry. Už před zápasem prohlásil, že se rozhodne až podle výkonu a okolností, zároveň ale dodal, že trénuje tak, jako kdyby šlo o jeho poslední duel mezi šestnácti provazy.
Jeho kouč Freddie Roach (ten se mimochodem v ringu na začátku ani po zápase nepozdravil s konkurentem Atlasem, se kterým jej pojí dlouholeté napjaté vztahy) prohlásil, že by mohl boxovat na této úrovni klidně ještě dva roky. A také dodal, že ještě doufá v telefonát od Floyda Mayweathera, aby se obě hvězdy domluvily na odvetě.
Dle promotéra Boba Aruma se na rozhodnutí o konci kariéry jeho dlouholetého chráněnce nic nemění. Otázkou je, zda si místo pokračování profesionální kariéry nezkusí Pacquiao amatérský ring a olympijský turnaj v Riu, kam by mohl zamířit po květnových úspěšných volbách už coby člen senátu Filipín.
„V tutu chvíli je to tak, že končím,“ řekl Pacquiao. „Pojedu domů a budu o tom přemýšlet, ale chci být s rodinou a sloužit lidem. Dal sem ji slib, že to bude poslední duel, ale nějak nevím,“ dodal.
„Podle mne nemusí končit. Dneska vyhrál zaslouženě, byl tím chytřejším člověkem v ringu. Lákal mě svým stylem k sobě, ale já jeho chyb v obraně nedokázal využít. Každopádně je Manny nejlepším soupeřem, se kterým jsem se kdy utkal. Vždycky byl skvělý. Vrátím se, nemám důvod končit, dneska jsem prohrál s legendou,“ přidal svůj názor a zároveň kompliment soupeři Bradley.
Ve druhém hlavním zápase večera se psaly dějiny boxu. Mexičan Gilberto Ramirez (34-0, 24 KO) totiž dokázal ve čtyřiadvaceti letech něco, co žádný jeho krajan před ním – stát se mistrem světa v super střední váze. Stačila k tomu „maličkost“: povodit si po ringu německou legendu Arthura Abrahama (44-5, 29 KO).
Tomu zápas proti o 14 centimetrů vyššímu a 12 let mladšímu vyzývateli absolutně nevyšel, ve druhém kole byl blízko druhému počítání ve své kariéře, které sice dokázal „rozchodit“, taktiku na skvěle boxujícího soupeře najít nedokázal po celých dvanáct kol.
„Zurdo“ dokázal držet Abrahama na distanc díky skvělým nohám a dlouhé přední ruce, nepouštěl se tak, jako v minulosti, do zbytečných přestřelek na kratší vzdálenost a ve chvíli, kdy se Němec s arménskými kořeny přiblížil, okamžitě šel do klinče, nebo odtančil dostatečně daleko.
„Jsem šťastný, co se mi povedlo. Ukázal jsem, že to jde, pokud držíte taktiku,“ zářil na tiskovce po zápase nový šampion WBO v super střední váze. „Podle mne je schopen porazit kohokoliv. Chavez Jr.? Vsadím se, že mu nakope prdel,“ doplnil svého chráněnce Bob Arum. A následně dodal: „Myslím, že mexický box čekají skvělé časy!“
