Z modly cílem nenávisti. Sochu Ibrahimovice zničili vandalové, musejí ji přestěhovat |
Svá dorostenecká léta spojil osmadvacetiletý Nizozemec s týmem Willem II Tilburg, kde nastupoval v mládežnické akademii. Zde ale 193 cm vysoký obránce kvůli svému růstu dlouho laboroval s kolenem, které během juniorských let nezvládalo vrcholovou zátěž.
„Bylo nestabilní, měl jsem s ním hodně problémů, byla to moje slabina. Musel jsem to začít řešit, objevil jsem rehabilitaci, která mi nabízela plné zotavení, podmínkou ale bylo šest týdnů bez fotbalu. Bylo to hodně těžké období, ale s ohledem na svoji budoucnost jsem to musel podstoupit,“ přiznal nedávno van Dijk o době, kdy si dokonce přivydělával mytím nádobí.
  |
Van Dijk navíc začínal na jiné pozici než dnes. Ačkoliv ho trenéři stavěli na pravého obránce, nikdy nesplňoval definici moderního beka, jenž neustále zásobuje útočníky centry a do toho stíhá poctivě bránit.
„Trenéři v mládežnických výběrech o mně mluvili jako pomalém krajním obránci, podle nich jsem neměl perspektivu hrát na stoperu. Nikdy jsem nebyl dobrým hráčem, dokud jsem nezačal hrát devatenáctku Willemu II, kde jsem se stal kapitánem,“ připomíná van Dijk první osudový zlom v jeho kariéře.
Po dominantních výkonech mezi juniory po něm sáhl FC Groningen. Ze začátku hrál van Dijk střídavě mezi juniory a A-týmem, po pár utkáních se ale naplno usadil v základní soupisce. Za dva roky stihl v Groningenu 62 utkání, v nichž vstřelil sedm gólů a na druhé straně nespočtu branek zamezil.
Odlišná cesta
Tradičním krokem fotbalistů v Nizozemsku je postup do jednomu ze tří tamních nejslavnějších celků. „Dostat se z menšího klubu do Ajaxu, PSV nebo Feyernoordu, následně pak do opravdu velkého týmu. Cesta, kterou jsem šel já, byla velmi netradiční,“ pokračuje van Dijk.
Přestože byl v kontaktu s Ajaxem Amsterdam, vydal se nakonec jinam. Především proto, že mu vedení třiatřicetinásobného mistra nedokázalo zaručit pozici v základní sestavě.
Přestup do Celticu Glasgow byl pro něj tou optimální variantou. Tvrdé souboje s ostrovními pořízky a konfrontace s těmi nejlepšími v Lize mistrů jen urychlily jeho vývoj, k tomu přidal na středního obránce jednu velmi netradiční dispozici – stal se obávaným exekutorem přímých kopů. Ve Skotsku během dvouletého působení získal dva tituly a vydobyl si velké renomé.
Hrál i proti Spartě
Ihned po přestupu do anglického Southamptonu přišla pro van Dijka i první velká pocta. Na podzim 2015 si ho pro duel proti Kazachstánu vůbec poprvé vyhlédl reprezentační trenér Louis van Gaal.
Van Dijk svými výkony udivoval i Premier League, když hlavně jeho zásluhou došel klub s omezeným rozpočtem a nevelkými ambicemi k překvapivému šestému místu a účasti v Evropské lize, kde se postavil například i Spartě.
Nizozemský obr postupně přerostl Southampton a bylo jen otázkou, na kterou ze slavných adres se vydá. Jako první ho oslovil klub jeho srdce – Liverpool, který hledal nového lídra obranné čtveřice.
„Udělali všechno pro to, aby mě získali, byl to nepopsatelný pocit. Když hrajete za Liverpool, berou vás jako člena rodiny, nebylo nad čím váhat,“ vzpomíná van Dijk na svůj přestup na Anfield Road za 75 milionů liber (přibližně 2,19 miliardy korun), který z něj udělal nejdražšího obránce v historii.
Ročník 2018/2019 byl pro van Dijka nezapomenutelným. Stal se ústřední postavou výběru Jürgena Kloppa při cestě za vítězstvím v Lize mistrů, v anketě UEFA byl zvolen nejlepším fotbalistou Evropy a Zlatý míč mu těsně vyfoukl Lionel Messi.
Čím ještě Van Dijk fotbalový svět oslní?
