Tak přesně to vypadalo včera odpoledne v Birminghamu, kde obhájil titul halového mistra Evropy v sedmiboji.
Jak hodnotíte toto vítězství?
Jsem spokojenej. Musím vzít v úvahu třeba to, že jsem měl kvůli zranění lýtka a ráně od letícího oštěpu dohromady měsíční výpadek, a to se projevilo třeba v tom, že jsem musel o vítězství tvrdě bojovat.
Co byl rozhodující moment závodu?
To, že jsem skočil pět metrů v tyči. Kdybych to nedal, mohl jsem skončit druhý, ale i třetí.
V Evropě nemáte od roku 2000 soupeře, naposledy jste prohrál na HME v Gentu s Tomášem Dvořákem. Jak těžké jsou obhajoby?
Doufám, že to ještě nějakou dobu vydrží (směje se). Obhajoba je vždycky daleko těžší. Já se ale dostal do stadia, že mě za daných okolností zajímá už jen to zlato.
Byl tento halový evropský titul vzhledem ke zdravotním okolnostem nejtěžší?
Asi řeknu, že jo. A kdy jsem vlastně vyhrál poprvé...?
Co máte vlastně v nejbližší době v plánu? Budete chvíli odpočívat?
Kdepak, chci se nachystat na mistrovství světa, kde budou silnější soupeři. Musím hodně natrénovat a něco udělat s vytrvalostí.
Najdete si při tom čas oslavit birminghamské vítězství?
Ale to jo, na to se musí najít vždycky čas. Minimálně s rodinou je to potřeba zapít.
