První stupně vítězů v sezoně, ale také prohra po třech letech na vaší nejoblíbenější trati. Převládá spokojenost, nebo zklamání?
Zklamaná určitě nejsem, pro mě je dnes neuvěřitelné, že se mi povedlo dojet do třetího místa. Hlavně kvůli tomu, že jsem se hrozně bála o kvalifikaci na olympiádu.
A tu jste třetím místem splnila.
Splnila. Podmínky jsou takové, že buďto musíte být do osmého místa v celkovém pořadí Světového poháru na dlouhých tratích (což Sáblíková momentálně splňuje, je pátá), nebo pak musíte být mezi čtyřmi dalšími ženami s nejrychlejším časem. I proto jsem ráda za to třetí místo, jinak by to bylo všechno ztracené.
Spadl vám splněnou kvalifikací kámen ze srdce?
Jsem vážně hrozně ráda, že se mi to povedlo. Jasně, kdo by nechtěl vyhrát pětku. Ale když jsem dojela a viděla jsem, že jsem druhá, ani jsem nečekala na vyhlašování. Věděla jsem, které holky jedou po mně a jak jely minulý týden v Heerenveenu. Proto jsem si říkala, že budu pátá nebo šestá, a tak jsem ani nečekala uprostřed oválu.
Kam jste zmizela?
Šla jsem se do šatny převlíkat a chtěla jsem vyrazit zpátky na hotel. Překvapilo mě, když pro mě pak Petr (trenér Novák) přišel, že jsem třetí. Nemohla jsem tomu uvěřit.
Třeba vítězka trojky z minulého víkendu Antoinette de Jongová skončila až osmá.
Přesně. Opravdu jsem si myslela, že tahle jména budou přede mnou.
V jízdě před vámi stanovila nejrychlejší čas, který už se žádné rychlobruslařce nepovedlo překonat, 45letá veteránka Claudia Pechsteinová. Co jste na její výkon říkala?
Už jsem v tu chvíli byla na ledě, tak jsem sledovala, co předvedla a bylo to naprosto fenomenální. Kdybych byla v pořádku, tak by se na ten její čas dalo jet, ale to jsou jen spekulace, zajela výbornou jízdu. Sice jsem nešla do závodu s tím, že jdu prohrát, ale dneska to líp nešlo. Jsem hlavně ráda za ten čas pod sedm minut, protože před závody pro mě kvůli bolesti bylo hodně těžké se nějak psychicky udržet nahoře.
Jak moc jste se během týdne musela omezovat v tréninku?
Na ledě jsem se vždycky objevila na chvíli, nemohla jsem najíždět a vždycky jsem odjezdila jen pár kol, abych nešla do extrémní bolesti. Pak samozřejmě nějaký skákací trénink a kolo. Ale bylo to náročné.
Co všechno vás bolí?
Jde to pořád od těch zad přes zadek, stehno až do lýtka. I kvůli tomu za námi přiletěl do Stavangeru specialista. Má v plánu mě dát do kupy, já budu akorát ležet a doufat, že mi to pomůže.
Jak moc vás bolavá záda a noha limitovala v závodě?
Je to levá noha, která dostává v zatáčkách zabrat a všichni ví, že zatáčka je silná stránka mé jízdy. Nabírám v ní rychlost, což je teď hodně velký problém. Jsem zvyklá v zatáčce zrychlovat, ale to dneska vůbec nešlo.
Světový pohár pokračuje za čtrnáct dní v Calgary. Je reálné, abyste se do té doby dala zdravotně dohromady?
Budeme na tom pracovat. Ale všichni víme, že nejdůležitější závod nás čeká v únoru, kde by ten výkon měl být stoprocentní.
I tomu budete následující program uzpůsobovat? Hrozí, že některé štace Světového poháru úplně vynecháte?
To se uvidí. Záleží, jak na tom budu zdravotně.
