Konecny totiž nemá úplně hokejovou postavu: měří 178 cm a váží 79 kg. Philadephia v tom však nevidí problém a během draftu se kvůli němu neváhala vzdát dvou voleb ve prospěch Toronta. „Travis byl nejlepším menším hráčem, kteří byli na draftu k dispozici,“ prohlásil klubový skaut Todd Hearty.
A generální manažer Ron Hextall dodal: „Má lví srdce a to je pro nás hodně důležité. S jeho charakterem vůbec nezáleží na fyzických dispozicích. Důkazem je, kam se během své kariéry vypracoval.“
Tak aby bylo jasno, Konecny hrál v uplynulé sezoně za tým Ottawa 67’s v OHL, za kterou dal 29 gólů a celkově v 60 zápasech nasbíral 68 bodů. Kromě toho válel za kanadskou osmnáctku - loni ji třeba jako kapitán dotáhl k vítězství na Memoriálu Ivana Hlinky.
To se poprvé v životě podíval do vlasti svých předků, tehdy společně i s Adamem Musilem, který je ale přece jenom čistokrevným Čechem, zatímco Konecného se zemí ve středu Evropy pojí už snad jen to jméno - jeho rod žije v Kanadě už několik generací.
On sám teď doufá, že si proti Česku zahraje i na šampionátu dvacítek, který se na přelomu roku koná ve finských Helsinkách. „To je můj největší sen. Proto se teď musím ukázat na reprezentačním kempu v Calgary, kde budu pod obrovským drobnohledem.“
Pokud se mu povede zanechat dobrý dojem, může mu to navíc pomoct do NHL. I po ní moc touží, ačkoli to tak hlasitě neříká. Svědčí o tom třeba skutečnost, jak moc si bere k srdci rady, které od klubových představitelů dostal po nedávném kempu nováčků.
„Musím hlavně zesílit a soustředit se na maličkosti. Tedy na věci, které během sezony člověk nestíhá pilovat. Chtějí, abych přibral a abych na sobě pořád pracoval a ve všem se zdokonaloval.“
Konecny se momentálně připravuje sám, ale na konci srpna se připojí k ottawskému týmu na ledě. A bude doufat, že se protlačí do Philadelphie. „Stává se to pořád: hráči přijdou a překvapí. Je to o soutěžení. O tom, abyste ze sebe vydal maximum a všechny přesvědčil.“
A pokud to nevyjde? „Tak budu chtít být lídrem u nás v Ottawě. A budu doufat, že si svými výkony šanci přece jenom vysloužím.“
O motivaci má postaráno už jenom kvůli neustálým narážkám na svůj vzrůst. Příklad si bere z Claudea Girouxe, který je zhruba stejně velký a kterého si Philadelphia v roce 2006 vybrala na draftu ze stejné pozice (Konecny byl čtyřiadvacátý a Giroux dvaadvacátý).
„Nikdy jsem se s ním osobně nesetkal, ale už jsme si psali,“ říká Konecny. „Přivítal mě v klubu a řekl mi, že spolu můžeme v Ottawě chodit do posilovny.“ To není špatný začátek, co říkáte?
