Prvních změn si všimnou i ti méně pozorní hned po příchodu na stadion. Po vzoru NHL se zvětšila krajní pásma na úkor středního, tedy, že se modré čáry posunuly blíže sobě.
Největší novinkou novelizace regulí je ale tzv. hybridní zakázané uvolnění. Kdo o něm uslyší poprvé až v hledišti, zřejmě nebude chápat, co se na ledě děje. A na kom si bude neznalý divák svou frustraci vybíjet? První na ráně bývají rozhodčí.
Jenže ani těm nadávat už nebude snadné, jako dosud. Stížit to mají chybějící jmenovky, které na pruhovaných dresech nahradí čísla. K plnohodnotnému emočnímu vyprázdnění je tak třeba naučit se tabulku s čísly, která byla sudím vylosována.
Ještě předtím si však povinně nastudujte jiný materiál - novelu o zakázaném uvolnění. Z něho se stal složitý hybrid evropského icingu, jaký jsme znali doteď (píská se po překročení koncové čáry) a zámořského (po dotyku bránícího hráče). Z každého si vzal to lepší, z nám známého eliminaci nebezpečných soubojů u mantinelu a z NHL zrychlení a plynulost hry.
Z hlediska atraktivity hry je to jasný krok vpřed. Obavy však panují, jak si s přechodem poradí generačně obměněný sbor soudců. Zvláště čárovým by teď záviděl málokdo. I do jejich posuzování se totiž vklínil prvek citu. Dejme jim šanci.
