Úterý 16. dubna 2024, svátek má Irena
130 let

Lidovky.cz

Štěpánek bavil diváky. Světové jedničce ukazoval záda

Australian Open

  13:04
MELBOURNE (Austrálie) - Český tenista Radek Štěpánek sice ve třetím kole Australian Open na světovou jedničku Novaka Djokoviče nestačil, známý vtipálek ale dokázal v Melbourne bavit domácí publikum. Jednou svému soupeři dokonce ukázal záda.

na podzim 2006 se potýkal s vážným zraněním zad, které mu ochromilo pravou ruku, hrozila mu operace a nad jeho další kariérou se vznášel otazník, v lednu 2007 se však na kurty vrátil; foto: Reuters

Štěpánkovi je už 34 let, přesto na kurtu kmitá jako mladík a často ukazuje rošťárny malého kluka, kterými baví diváky. Publikum pak hecuje rozmáchlými gesty. Přesně tak činil v pátečním duelu proti Djokovičovi. Diváky přivedl do varu skvostnými údery přes hlavu, díky nimž se dokázal udržet ve výměně. Když se míček odrazil do pásky, vzal Štěpánek raketu a namířil ji k síti na znamení, že by pásku nejraději zastřelil.

K TÉMATU

Jindy zase poslal s roztaženýma rukama k nebi polibek, to když pásce naopak děkoval. Zaujal rovněž moment z konce druhého setu, kdy měl Djokovič brejkbol na 5:3. Štěpánek u sítě zahrál stopvolej, ale nepovedl se mu ideálně. Srb míček doběhl a bekhendem ho "zabil". Mezitím se však už český hráč natočil zády k soupeři a zaujal postoj, jako by se chystal na return. Djokovič se jen usmál.

S úsměvem ve tváři se rozešli oba soupeři i na konci divácky atraktivního utkání. Štěpánek poděkoval za přízeň divákům a s úvodním grandslamem sezony se rozloučil... "Samozřejmě bych radši vyhrál. Na druhou stranu se tenisem taky bavím. Když mi fanoušci tleskají, je to pro mě nejlepší možné ocenění. Při odchodu mi tleskal celý centrkurt vestoje, to byla krása," řekl pak Štěpánek.

Štěpánek: Chtěl jsem to před turnajem zabalit

Když tenista Radek Štěpánek odcházel z Laverovy arény v Melbourne, vyprovázel ho aplaus obecenstva. Prohrál sice se Srbem Djokovičem 4:6, 3:6, 5:7, ale nebyla to jednoznačná poprava. Štěpánek navíc zazářil v několika kouzelných výměnách, v nichž se projevilo jeho umění a smysl pro humor. 

Postoupil do 3. kola Australian Open, získal 90 bodů do žebříčku ATP a vydělal v přepočtu asi 1,4 milionu korun hrubého. Porazil dva slušné soupeře (Troického a Lopeze) a v boji se světovou jedničkou pobavil diváky na centrkurtu originálními údery i komickými gesty. To není vůbec špatné vysvědčení pro Štěpánka, který před turnajem marodil a skoro netrénoval.

Čekal jste něco podobného, když jste do Melbourne přiletěl?
Abych vám řekl pravdu, v sobotu jsem to chtěl zabalit. Na tréninku jsem dal deset servisů a cítil bolest. Ale trenéři mě přemluvili, abych počkal do poslední chvíle. Přežil jsem první zápas a doopravdy se to každým dnem lepšilo. Mohl jsem aspoň trochu ukázat, co jsem natrénoval.

Takže jste spokojený?
Jsem na sebe pyšný. Vařil jsem z vody, mám toho plné kecky. Každé vítězství tady v Melbourne je pro mě malý zázrak. A dneska jsem zatápěl nejlepšímu hráči světa, což je důkaz, že jsem v přípravě nic neodfláknul.

Z porážky asi nemůžete mít radost. Přesto vás asi muselo potěšit, jak vám publikum fandilo, ne?
Samozřejmě bych radši vyhrál. Na druhou stranu se tenisem taky bavím. Když mi fanoušci tleskají, je to pro mě nejlepší možné ocenění. Při odchodu mi tleskal celý centrkurt vestoje, to byla krása.

Bývalý šampion Jim Courier prohlásil, že většina hráčů nejde 67krát na síť za celou sezonu. Vy jste to dokázal za jediný zápas. Je to správná taktika na ty nejlepší hráče?
Nejdřív to musíte mít natrénované. Nemůžete tam lítat jenom proto, že hrajete s někým z top 4. Ale pro mě je to přirozená hra, takhle jsem hrál už jako kluk. Měnil jsem rytmus, chodil jsem dopředu, hrál jsem spoustu volejů.

Myslíte, že vaše taktika vyváděla Djokoviče z pohody?
Moc to tak nevypadalo. Věděl, co může ode mne očekávat. Zůstal klidný, čekal na svoje šance. Měl skvělou úspěšnost prvního podání, a tak při většině výměn při svém servisu diktoval tempo.

Byla chvíle, kdy jste věřil, že ho můžete porazit?
Věděl jsem, že když se to má povést, můžu to dokázat jedině útočnou strategií. Chodil jsem dopředu, kdykoliv to šlo. Dělal jsem, co bylo v mých silách. Výsledek dokazuje jeho výjimečnost. Nedal mi jeden lehčí bod zadarmo. Skvěle se pohybuje a returnuje. Prohazuje z pozic, ze kterých by to 90 procent hráčů nedokázalo. I proto je nejlepší na světě.

Autor: