19. prosince 2009 10:12 Lidovky.cz > Sport > Ostatní sporty

Tělocvik? Láska, bohužel i přítěž

  • Poslat
  • Tisk
  • Redakce
  • 0Diskuse
Ludmila Formanová (s číslem 124) při únorovém závodu, ve kterém ji postihlo svalové zranění | na serveru Lidovky.cz | aktuální zprávy Ludmila Formanová (s číslem 124) při únorovém závodu, ve kterém ji postihlo svalové zranění | foto: Michal Doležal, ČTK

PRAHA Z atletky kantorkou. Svět závodů a úsilí o medaile vyměnila za post učitelky. Tělocviku, samozřejmě, protože k tomu měla Ludmila Formanová (35), mistryně světa v běhu na 800 metrů zroku 1999 v hale i pod širým nebem, vždycky nejblíž. Už druhým rokem učí na gymnáziu v Čáslavi a tváří se spokojeně. "Vedle mě vyrůstají krásné děti, tak to cítím," říká.

Učit jste začala v září roku 2008 prakticky bez zkušeností. Nebyl to důvod k obavám?

To se ví, že jsem měla obavy. Hlavně z toho, jak se studenty vyjdu. Při studiu pražské FTVS jsem se setkala s řadou sportů, ale netušila jsem, jaký bude kontakt s dětmi. Nebyla jsem si jistá, jestli pro ně budu umět udělat natolik zajímavé hodiny, aby je to bavilo.

Za jak dlouho jste tyto obavy překonala?

Snad už během loňského podzimu. Hodně jsem se naučila od kolegů tělocvikářů, kteří mi pomáhali. Ale snažím se pořád. Za ideální stav považuji, když se děti na tělocvik těší. Což na nich poznáte.

Bývalá slavná běžkyně na lyžích Květa Pecková-Jeriová, která učí tělocvik na gymnáziu v Litoměřicích, říká, že přechod z vrcholového sportu a cestování k učitelství patřil k nejtěžším chvílím jejího života. Jak to bylo ve vašem případě?

Necítila jsem to tak dramaticky, ale zlom to je, člověk se s tím musí vyrovnat. Cestování mi nechybí. Žiju jiný život, ale zase hezký, plný pohybu, jsem spokojená. Vedle mě vyrůstají krásné děti, tak to cítím.

Pomáhá vám při výuce vaše atletická minulost? Přece jen jste jednou z ikon nejen čáslavské atletiky...

Máme tady klasické osmileté gymnázium i čtyřleté, k tomu střední pedagogickou školu, a myslím, že starší děti většinou vědí, že jsem byla úspěšná běžkyně. Čáslav je přece jen malé město. Čas od času se studenti zeptají, kde všude jsem závodila, na jakých stadionech a podobně. Ráda povyprávím...

Jak jsou na tom dnešní děti pohybově?

Je to individuální. Na gymnáziu jsou spíš studijní typy, i když nejde o nešikovné děti. Některé chodí do atletického oddílu, jsou tu šikovní fotbalisté, florbalisté. Když to zobecním, tak kluky baví tělocvik víc než děvčata. Líp se s nimi spolupracuje, potom to baví i mě.

Nejste k dětem příliš shovívavá? Zkuste porovnat období, kdy jste třeba končila základní školu, se současností...

Musím říct, že za nás byla tělesná zdatnost lepší. Když na základce někdo nevyšplhal po tyči až nahoru, bralo se to jako rarita. Tady jsem ráda, když jich pár vyšplhá. Takže se snažím něco s tím dělat.

Už jste hovořila o obavách v začátcích učitelské dráhy. To bylo nejtěžší?

To ne. Až do loňského září jsem se vždycky, ať už v atletice nebo na FTVS, setkávala s lidmi, kteří mají sport rádi a chtějí ho dělat. Teď se bohužel setkávám i s dětmi, které nechtějí. To je nejhorší. Tělocvik je nebaví, nemusí ho, je pro ně přítěží. S tím se smiřuju jen těžko.

Kolegové tělocvikáři vyzdvihují, jak pečlivě se na hodiny připravujete, sama říkáte, že se snažíte dělat tělocvik zajímavý. Prozradíte něco, co se vám povedlo?

Loni jsem měla oktávu a v ní děvčata, která nebyla zrovna sportovně založená. Holky kolem puberty jsou vůbec spíš línější. A přece se to povedlo, chytily je atletika a jóga. "Dostala" jsem je na chuť mít hezkou postavu, byly to pěkné hodiny.

Nesvádí vaše atletická minulost hodnotit děti podle běhu?

Atletiku děláme v září, říjnu a na jaře, stadion je deset minut od školy. Ráda bych jednou měla tréninkovou skupinu, jenže tady se musím oprostit od toho, že je trénuju. Děti z primy třeba nikdy předtím na stadionu nebyly, nevědí, že ovál má čtyři sta metrů, neznaly startovní bloky. Myslím, že jsem to zvládla, že k tomu přistupuju rozumně.

Vaše někdejší trenérka Jarmila Kratochvílová připravuje na zmíněném stadionu skupinu mladých atletů. Už se vám ve škole povedlo přilákat někoho k atletice?

Zatím ne. Když někdo hezky běhá, poradím mu, že by mohl chodit trénovat. Nejsem jejich matka nebo táta, to by přece měl být jejich zájem. Já můžu někomu říct, že je šikovný, jako to kdysi řekli Jarmile nebo mně. I když – možná bych měla být důslednější.

S partnerem Petrem vychováváte čtyřletého synka Péťu. Vedete jej ke sportu?

Jezdí na kole, už ve třech lyžoval a v lednu pojede na svoje druhé hory, na stadionu dělá atletiku pro nejmenší. A baví ho to, to je hlavní.

Paní profesorka je mistryně, soudí děti

Podáváš! Tělocvična gymnázia v Čáslavi se změnila v hernu stolního tenisu, za čtyřmi zelenými stoly pobíhají studenti primy. Hrají klasickou obíhačku.
"Mají poslední předvánoční tělocvik, řada z nich je po chřipce, takže jsem zvolila netradiční náplň hodiny. Je to pro ně zpestření, mají pohyb, i když ne přehnaný," vysvětluje tělocvikářka Ludmila Formanová. V ruce třímá rozpis turnaje a pečlivě zapisuje výsledky a body.
Někdejší slavná atletka je učitelkou, většina žáků o ní ale hovoří jako o paní profesorce. "Paní profesorka vyhrála olympiádu!" vyhrkne dvanáctiletý Jakub. "Nebo aspoň získala olympijskou medaili," sleví.
Spolužák jej opravuje.
"Kdepak, paní profesorka Formanová je běžkyně. Světová," upřesní Petr. "Já to vím, protože to patří mezi všeobecné znalosti. Když nám řekli, že nás bude učit paní Formanová, tak jsme tušili, že asi budeme hodně běhat. A je pravda, že v září a říjnu jsme na stadionu běhali docela dost," pokyvuje hlavou.
Do debaty se zapojí Pavel. "Paní profesorka je mistryně. Myslím, že v běhu," upřesní.
Nápověda, že Ludmila Formanová vyhrála v roce 1999 dva tituly mistryně světa v běhu na 800 metrů, v hale i na otevřeném hřišti, chlapce nerozhodí. "No právě! Jsme na to pyšní - kdo může říct, že ho učí mistryně světa?" zatváří se hrdě Jakub.
Podobná slova zazní ještě několikrát. "Učí nás mistryně," míní Tomáš. "Evropy? Fakt nevím. Světa? Tak to je dobrý!" zaraduje se.
Daniel jde v úvahách dál. "Ona je důkaz toho, že když se chce, něco se dokázat dá," přemítá.
Patnáctileté studentky prvního ročníku čtyřletého gymnázia. kterým patří další dvouhodinovka s pálkami v rukou, mají podobné znalosti. "Paní profesorka je mistryně světa. Ale už jsem zapomněla, z kterého roku," zachmuří se Lucie.

Královnou je atletka Petra
Královnou mezi děvčaty je Petra. "Paní profesorka je mistryně světa v běhu na 800 metrů z roku 1999. Řekli mi to rodiče když přišli z třídní schůzky před školním rokem, byla jsem ráda. A atletice se věnujeme docela hodně," těší členku čáslavského atletického oddílu.
Matěj z kvinty má jasno. "Paní Formanová je dvojnásobná mistryně světa z roku 1999. Jen nevím disciplínu," zaváhá. "Přece v osmistovce!" doplní jej David.
Tělocvikářští kolegové Formanové nešetří slovy chvály. "Lída mezi nás zapadla v klidu. Má dobrou přípravu, jen občas narazí, když děti nechtějí sportovat. To může otrávit, ale ona to zvládá. A umí výbornou kávu," usmívá se Tomáš Franc.
"Lída je zodpovědná. Jenom mě mrzí, že hlavně menší děti o ní moc nevědí. Doma jim to asi neřekli, je to na nás," říká Dagmar Hnátková, bývalá přední triatlonistka.

  • 0Diskuse




HUBNUTÍ: Dvojnásobná maminka zhubla 20 kilogramů
HUBNUTÍ: Dvojnásobná maminka zhubla 20 kilogramů

Maminka pod přezdívkou Adenka84 dokazuje, že opravdu lze omládnout! Během pár měsíců zhubla dvacet kilogramů – se dvěma dětmi, při návratu do práce a potížích se štítnou žlázou.