Ruslan Magomedov, Derrick Lewis, Marcin Tybura a Alexej Olejnik. Čtyři přemožitelé Viktora Pešty v UFC. Přesto má muž, který si v této organizaci poradil pouze s Konstantinem Jerochinem, stále šanci na další souboj.
„Nevím, kde se vzalo, že je to zápas o bytí, či nebytí v UFC. Nikdo mi nic takového před a ani zatím potom neřekl,“ pronesl jediný současný český zástupce v nejdražší sportovní organizaci světa ve velkém rozhovoru pro Lidové noviny a Profiboxing.cz, který vznikl ještě během jeho pobytu v Arizoně. Do Česka se vrací svěřenec Jirky Palušky v neděli.
V obsáhlém povídání si nejen pořádně sypal popel na hlavu, ale vyjádřil se i k dalším tématům týkajících se bojových umění, včetně „námluv“ mezi Floydem Mayweatherem a Conorem McGregorem.
Vy jste zhodnotil zápas s Alexejem Olejnikem na svém facebooku hodně expresivně. Co se tedy stalo, že nakonec dopadl tak, jak dopadl?
Když jsem to psal, byl jsem ještě v hale, v šatně a byl jsem na sebe hodně naštvaný. Z toho příspěvku je to proto i znát. Nebyl jsem nešťastný, smutný, ale naštvaný. A proč to dopadlo tak, jak to dopadlo? Těžká otázka, tím škrcením mne hrozně překvapil. Bavil jsem se o tom se svým trenérem a dalšími lidmi. Nebylo to asi ani tak o jeho umění, jako o mojí znalosti.
Považoval jsem za nemožné, toto škrcení z takovéto pozice utáhnout. Kdyby mi to někdo ukázal na tréninku – „Ezekiel choke“ zespoda, že je to tak snadné, tak bych mu nevěřil. Možná na nás v přípravě, ale ne v zápase dvou zkušených bojovníků. Pořád si myslím, že devět z deseti lidí by to nedokázalo. Věděl jsem, že má tento chvat rád, má v něm obrovskou sílu, ale stojím si za tím, že pro většinu případů nelze utáhnout.
Také jsem četl komentáře, že jsem se na to měl připravit, že takto ukončil asi deset zápasů. To je sice pravda, ale z těch duelů, co jsem viděl, a nebylo jich málo, to většinou utahoval shora, což je v pořádku a není neobvyklé, tohle škrcení znám. Přijde mi lehce „old school“, ne úplně vhodné do MMA, spíše do jiných sportů, ale dobře. Věděl jsem, že toto dělá, bavili jsme se o tom s trenéry a říkali jsme si, že pokud by na mně vlezl, hlídal bych si to. Jistě, mohl by mě uškrtit také, ale prostě na tuto možnost jsem se chystal.
Jenže to, co nastalo jsem nečekal. Navíc, on si to hodně dobře připravil. Pokud se podíváte na video, zabral mi hlavu, udělal lehký náznak škrcení a čekal. Nalákal mě tak k tomu, abych si přelezl do vítězné pozice nad něj, aby mohl „Ezekiel choke“ dotáhnout. Byl tam nachystaný, udělal to chytře. Určitě to nebyla náhoda.
Zníte hodně sebekriticky, podle hlasu i tím, že řeknete, že zkušenému zápasníkovi by se toto nemohlo stát...
Říkám, jak to je. Nebudu se vymlouvat. Chtěl bych říct ke komentářům na sociálních sítích ještě jednu věc. Zaznělo v nich, že když se o tuto techniku už dvakrát v průběhu duelu pokusil, měl jsem se na to potřetí připravit, být opatrnější.
  |
Jenže jde o to, že právě proto, že tuhle techniku zkusil předtím už dvakrát a já se z ní celkem v pohodě dostal, ubránil se jí, neměl jsem důvod si myslet, že by mu to vyšlo, navíc z ještě nesmyslnější pozice než v těch dvou prvních případech. De facto mě ty dva neúspěšné pokusy utvrdily v tom, že tahle technika není v podobné pozici použitelná, účinná. Možná jsem to celé podcenil. I tak to ale pořád nechápu.
Jak se z tohoto zápasu poučit? Nebo jej hodíte za hlavu?
Pokud bych to hodil za hlavu, tak bych byl hlupák. Snažím se to nějak pochopit, rozebrat. Nejsem nijak zdeptaný, jen hodně naštvaný. Ze souboje s Olejnikem ale nemám pocit, že by se vyvíjel špatně, že bych na něj neměl. To mě ostatně štve nejvíce, myslím si, že byl k poražení. V tom krátkém čase, co se ten souboj odehrával, tak bych řekl, že jsem měl lehce navrch. Prostě jsem to podělal, nebyl o tolik lepší než já, byla to především moje chyba.
Mimochodem, souhlasíte naopak s názory, že šlo o těžšího protivníka než původně plánovaný Polák Damian Grabowski?
Myslím, že je to těžší soupeř. Všechno tomu napovídá, jeho celková bilance, výsledky v UFC, postavení v žebříčku. Takže rozhodně ano.
A měl tento fakt nějaký vliv? Dostal jste nového, těžšího soupeře, a to zhruba tři týdny před samotným duelem.
Ani ne. Pokud se chcete nějak posouvat, tak musíte chtít ty nejtěžší možné soupeře. Tak se ukáže, zda jste správný typ zápasníka. A zároveň to zvyšuje cenu takového vítězství. Proto tento sport dělám, proto jsem chtěl do UFC. K čemu mi bude porážení slabých soupeřů?
Z tohoto hlediska mi proto změna z Grabowskiho na Olejnika nevadila, naopak. Rus byl paradoxně přesně tím soupeřem, po kterém jsem toužil. Velké jméno, i když trošku za zenitem – tedy alespoň jsem si to myslel (smích) – a hodně zkušený. Takže změna je vždycky trochu otravná a nepříjemná, ale nemá smysl se na ni vymlouvat.
Českými médii proběhlo na základě informací od televize Nova, která galavečer vysílala, že jde o váš klíčový duel v UFC. Že pokud prohrajete, v lize končíte. Je to pravda?
Taky jsem si toho všiml a přišlo mi to hodně zvláštní. Nic o tom nevím. Smlouvu mám na šest zápasů, toto byl pátý, ale o bytí, či nebytí v UFC nebyl. Respektive mi takto nikdo z organizace souboj s Olejnikem neprezentoval. Já sám také nic nevím, je to čistě na matchmakerech (lidé, kteří domlouvají zápasy a dvojice), zda mi ještě šanci dají.
Je jasné, že moje bilance (1-4 v UFC) není nic moc, takže ukončení smlouvy ze strany organizace je možné, ale jisté zatím není. Budeme s mým týmem čekat. Rád bych se ještě v UFC představil, ale pokud ne, tak se z toho také nezhroutím. Holt budu zápasit jinde a budu se snažit znovu získat šanci zápasit v UFC. Koneckonců jsou i další organizace, které navíc mnohdy platí více než UFC.
Takže to nebylo stejné jako u třeba Antonia „Bigfoot“ Silvy, u kterého jeho manažer už před zápasem s Royem Nelsonem mluvil o tom, že v případě porážky končí a že mu již naťukává jiné možnosti? A Silva skutečně do týdne po prohře s Nelsonem v UFC skončil a podepsal v Rusku s Titov Boxing Promotion?
Že by mi řekl někdo před zápasem s Olejnikem, že musím vyhrát, jinak tady končím? To opravdu ne. A abych si sám před duelem chystal zadní vrátka pro případ, že mě chtějí vyhodit, to je ten největší nesmysl. Pokud se začne člověk připravovat na možnost, že prohraje, tak už vlastně je poražený a už prohrál.
Co vám pět zápasů v UFC dalo a co naopak vzalo?
Určitě mi daly obrovské zkušenosti, mohl jsem se více ukázat světu, několikrát se mi stalo, že mě v Americe na ulici fanoušci poznali, vybojoval jsem si myslím určitou prestiž. A co mi to vzalo? Trochu zdraví a času, ale to ke sportu patří a není to závislé na mé kariéře v UFC. Těžko hledat něco, co mi UFC vzalo.
Takže i přes ty čtyři porážky převažují pozitiva...
Vzalo mi to neporazitelnost (Peště vstupoval do UFC s bilancí 9-0). Ale to není klíčové. Jak už jsem řekl, správnému zápasníkovi by nemělo jít o to, dělat si rekord na nějakých v uvozovkách jelitech, ale chtít porážet lepší soupeře. Dělat si skóre na slabých protivnících je trapné a ubohé.
Lidé mají rádi vítěze, což chápu a respektuji. Bohužel ale už tolik nevnímají to, koho jste porazil, nebo s kým jste prohrál. Často v Česku oslavují zápasníky, kteří vyhrávají, ale nezápasí s velkými a těžkými soupeři. Ty vychvalují, ale když Pešta prohrává, tak je pro ně třeba už špatný zápasník. Neuvědomují si, s jakými soupeři jsem nastoupil. Je to myslím trochu škoda, ale jen kvůli tomu si nezačnu vybírat případně slabé soupeře. K čemu by mi to pomohlo?
Ještě mne napadá otázka: Chtěl byste případně odvetu s jedním z vašich přemožitelů v UFC? Vím, je to málo pravděpodobné, ale pokud by tady ta možnost byla? A případně kdo by vás lákal nejvíce?
Pokud by ta možnost byla, tak bych za ní byl rád. Protože je zde šance srovnat skóre. Reálně je ale ta šance minimální. Obecně odvety v UFC příliš nefrčí, pokud nešlo o nějaký super vyrovnaný zápas, nebo se nebavíme o zápasnících, kteří se pohybují na vrcholcích žebříčků jednotlivých vah. Takže plánovat něco podobného nyní nemá smysl, ani se na tuto možnost připravovat.
Ale myslím, že všichni mí přemožitelé jsou k poražení, včetně Derricka Lewise. Myslím, že s ním to nebyl úplně špatný souboj, a přestože to tak možná nevypadá, tak jsem se od toho duelu hodně zlepšil. Takže pokud se bavíme hypoteticky a o tom, s kým z nich by mě lákala odveta nejvíce, tak právě s Lewisem. Už jen proto, že vystoupal hodně vysoko v žebříčku, že se dost zlepšil. Byla by to ta správná výzva, o které jsem už mluvil.
Když jste momentálně v zámoří, nelze se nezeptat: Jak uvnitř UFC vnímají dohady kolem případného boxerského duelu Floyd Mayweather vs. Conor McGregor?
Dana White (promotér UFC) položil nabídku na stůl, takže nejspíše se o tom jedná. Sice se té nabídce Mayweather vysmál, ale zjevně tu zájem o tento duel je. Zároveň ale žádné zákulisní informace rozhodně nemám, že by se o tom ve Phoenixu mluvilo, že by nám na toto téma něco říkali lidé z managementu, to opravdu ne. Vím vlastně totéž, co vy.
A jaký je váš osobní pohled na boxerský zápas Mayweather vs. McGregor?
Mě ten zápas extra nezajímá. Pokud by na něj došlo, tak bych se na něj podíval, ale že bych to hltal a přál si ho, to ne. Myslím, že každý, kdo se orientuje v bojových sportech, tak mu musí být jasné, jak by to probíhalo. Je jasné, že by kolem toho byl obrovský humbuk, jsou to dvě největší jména v bojových sportech vůbec, takže se to řeší, mě osobně to ale nechává celkem chladným.
Mimochodem, není to jen o těchto dvou, ale jak vy vnímáte rostoucí zájem o ultimátní zápasy v Česku?
Samozřejmě jsem za to rád, ale pořád je to hrozně málo, spousta lidí neví, co MMA vlastně je. Myslím, že většina lidí ani neví, co ten sport je. Když se mě tady v Americe ptají, jak moc je tento sport u nás populární a já jim řeknu, že většina o něm vlastně ani nemá páru, tak se buďto smějí, nebo hodně diví. Nechtějí mi to věřit, to je stejné, jako kdyby někomu v Česku někdo řekl, že neví, co je to lední hokej. Pořád to není žádná sláva.
Zároveň si myslím, že mezi fanoušky přibyli lidi, takové rychlokvašky, kteří ten sport vůbec neznají, ale najednou jsou strašně rychlí a všechno ví nejlépe. Myslí si, že když znají Conora McGregora, tak už vědí všechno. Takže jsem rád, že je náš sport populárnější než dříve, ale žádná sláva to také pořád není.
A co bude v následujících dnech dělat Viktor Pešta?
Do neděle jsme s Jirkou ještě v Americe, lehce se rekreujeme, týden, dva si trošku odpočinu a budu opět trénovat. Možná si nechám vyndat krční mandle, protože mě poslední dobou trápí, čímž by se pauza prodloužila třeba o další dva týdny. Ale nechci se flákat, klidně bych začal trénovat už teď. I když bych neměl. Zápas s Olejnikem jako takový tak náročný ani nebyl, spíše ta příprava, a tělo by si mělo po ní chvíli odpočinout.
Ale klidně bych šel trénovat teď hned. Je to hodně velký rozdíl po knockoutu od Marcina Tybury, kdy jsem byl hodně zklamaný, moc se mi nechtělo znovu začít trénovat, tak tentokrát je to jiné. Už když jsem v hale sledoval další duely, táhlo mě to opět do oktagonu. Chci zápasit dál a chci to hodně!
