22. října 2011 14:49 Lidovky.cz > Sport > Ostatní sporty

Svátek ragby: All Blacks touží po odplatě

  • Poslat
  • Tisk
  • Redakce
  • 0Diskuse
Ragbisté Nového Zálandu | na serveru Lidovky.cz | aktuální zprávy Ragbisté Nového Zálandu | foto: Reuters

PRAHA Fotbal a ragby vznikly ze stejných kořenů. Zatímco však jeden bortil finanční žebříčky, ten druhý byl amatérským sportem. Zatímco jeden si od roku 1930 rozdává tituly mistrů světa, šampionáty v druhém sportu jsou vlastně ještě v plenkách.

Tu historku zná téměř každý sportovní fanoušek na britských ostrovech. V roce 1823 vzal při fotbalovém utkání jeden ze studentů míč do ruky a utíkal s ním k soupeřově brance. Ten mladík se jmenoval William Webb Ellis, studoval na škole v Rugby a právě založil nový sport.

Takhle jednoduché to ale zdaleka nebylo. Fotbal tehdy nebyl tím sportem, který známe dnes. Měl různorodá pravidla, a v některých zápasech proto byly dovolené skládky, které známe právě z ragby, i zpracování míče rukou. Než se oba sporty definitivně oddělily, uběhlo téměř další půlstoletí.

ČTĚTE TAKÉ

Když však v osmdesátých letech minulého století přemýšleli ragbyoví činovníci, po kom pojmenovat trofej pro vítěze nově vznikajícího světového šampionátu, byl Webb Ellis jasnou volbou. Proč ale ragby čekalo na světový šampionát sto let? „Až do roku 1995 bylo ragby amatérským sportem. Hrály se spíše turnaje, které mají obrovskou tradici. Například Six Nations,“ vysvětluje trenér české reprezentace Martin Kafka.

Turnaj šesti národů, který zmiňuje, se hraje od roku 1883. Tradiční týmy z britských ostrovů – Anglii, Skotsko, Wales a Irsko – postupně doplnily Francie a Itálie. Světovému ragby dnes ale vládnou především země z jižní polokoule, do kterých tuto hru přivezli britští kolonisté. Jihoafrická republika, Austrálie, a hlavně Nový Zéland, který by se dal s trochou nadsázky přirovnat k fotbalové Brazílii, určují současný trend.

All Blacks, kteří před každým zápasem zastrašují soupeře tradiční hakou, získali na šesti dosud odehraných světových šampionátech čtyři medaile, ale na rozdíl od svých největších konkurentů mají ve sbírce jediný titul.

Haka v podání hráčů Nového Zélandu před zápasem s Francií z úvodu turnaje

Tedy do dneška. Všichni „muži v černém“ věří, že současný tým tuto bilanci zítra změní. Má k tomu veškeré předpoklady: hraje na domácí půdě, dosud na turnaji všechny soupeře jasně přehrál, a navíc jej ve finále čeká slabší Francie, kterou v utkání o zlato porazil na prvním mistrovství v roce 1987.

„Účast Francie ve finále rozhodně neodpovídá kvalitě její hry. Uspět s Novým Zélandem může jen tehdy, pokud bude nadále zdržovat hru a lidově řečeno uspávat soupeře,“ míní Kafka. Nový Zéland také ve skupině porazil Francii rozdílem 20 bodů. „Nejsme favority. Máme malou šanci uspět, ale pokusíme se o nemožné,“ slibuje Julien Bonnaire.

Infografika - klikněte pro zvětšení

Naopak Nový Zéland na turnaji opět udivuje lehkostí, se kterou se dostává do přečíslení, i technickou vytříbeností hráčů. Položil už 39 pětek, o deset více než Wales, druhý v této tabulce. „Za zásluhy ale trofej nedostaneme. Kluci si pro něj musí dojít. Jsou dost dobří na to, aby to dokázali,“ tvrdí kouč All Blacks Graham Henry.

Jeho tým má i jednu zvláštní motivaci. Právě Francie, která už dvakrát hrála finále světových šampionátů, před čtyřmi lety zastavila Nový Zéland v cestě za titulem už ve čtvrtfinále. Jak to dopadne letos, bude jasné za několik hodin, nedělní finále začíná už v deset hodin.

Známí už jsou ale držitelé bronzových medailí. V napínavém duelu prohráli mladí talentovaní Velšané se zkušenou Austrálií 18:21. Repríza boje o třetí místo z úvodního šampionátu tedy dopadla opačně. „Wales však hrál skvělé ragby. Tihle kluci mají před sebou velkou budoucnost,“ dodává Kafka.

Okamžiky MS, které se zapsaly do historie

  • 1999: Francie šokuje favorizované All Blacks
    Nový Zéland patří vždy mezi horké favority na světový titul a ani rok 1999 nebyl výjimkou. V semifinále se ale výběru kolem fenomenálního Jonaha Lomua postavila podceňovaná Francie. A stal se zázrak… Christophe Lamaison položil první pětku utkání a rozpoutal tak jeden z nejlepších zápasů ragbyové historie, jehož byl sám ústřední hvězdou. Během osmdesáti minut nasázel soupeři 28 bodů, neminul ani jeden z trestných kopů, a navíc i trefil oba pokusy o drop gól. Francie vyhrála 43:31 a stala prvním přemožitelem Nového Zélandu ze severní polokoule. Na zlato to ale nestačilo. Finále výsledkem 35:12 ovládla Austrálie.

  • 2003: Wilkinson vstoupil do dějin
    Do konce prodloužení finálového zápasu mezi domácí Austrálií a Anglií zbývalo něco málo přes dvacet sekund, když se míč dostal k elitnímu světovému kopáčovi Jonnymu Wilkinsonovi. Krátký nápřah, švih – a je rozhodnuto. Díky jeho drop gólu vítězí Anglie 20-17 a ze samotného Wilkinsona se stává v Anglii obrovská modla, která v popularitě směle konkuruje fotbalistovi Davidu Beckhamovi nebo zpěvákovi Robbiemu Williamsovi. Nejproduktivnější hráč šampionátu (113 bodů) získal Řád britského impéria, titul nejlepšího anglického sportovce roku i nejlepšího ragbisty světa. A ještě v jednom byl anglický titul světových šampionů mimořádný – vůbec poprvé v historii a prozatím také naposled se z trofeje radoval tým ze severní polokoule. Zbylých pět šampionátů ovládli Australané, Jihoafričané a Novozélanďané.

  • 1995: Česká stopa ve finále světového šampionátu
    Šampionát v JAR konečně přinesl vytoužené finále: domácí Springboks vyzvali největšího rivala z Nového Zélandu. A všichni se těšili na útočné představení. Zvlášť když v semifinále s Anglií zaznamenal nepolapitelný Jonah Lomu čtyři pětky! Finále ale bylo v rukou (nebo spíše v nohou) kopáčů obou týmů. Andrew Mehrtens z Nového Zélandu proměnil tři trestné kopy a dal i jeden drop gól, jeho protějšek Joel Stransky byl ale stejně úspěšný, a navíc v prodloužení druhým drop gólem rozhodl celý šampionát. S trochou nadsázky se dá říci, že to byl největší úspěch českého ragby v historii. Otec Stranského se totiž narodil v Československu.

  • 2007: Zase ta prokletá Francie
    Jen jednou v historii mistrovství světa nepostoupil Nový Zéland ani do semifinále. Před čtyřmi lety se jeho katem stala opět Francie, která ve čtvrtfinále porazila All Blacks těsně 20:18. Na medaili to ale nestačilo. Semifinálovou stopku vystavila Francouzům Anglie s uzdraveným Jonnym Wilkinsonem, který ve vyřazovacích bojích zaznamenal 27 z 32 anglických bodů. Po vyřazení Nového Zélandu ale roli největšího favorita uhájila Jižní Afrika s vynikajícím Bryanem Habanou v čele. Tehdy čtyřiadvacetiletý rychlík položil na turnaji osm pětek a vyrovnal tak historický rekord Jonaha Lomua. Ve finále ale diváci pětku neviděli, rozhodli kopáči. Wilkinson proměnil oba dva trestné kopy, jeho soupeři na opačné straně ale pět ze šesti. Po výsledku 15:9 tak slavili druhý titul Springboks.
  • 0Diskuse