Čtvrtek 28. března 2024, svátek má Soňa
130 let

Lidovky.cz

Sudová: Posunuli jsme hranice, kam se dá se zraněním zajít

Sport

  7:18
VANCOUVER - Návrat do vlasti se smíšenými pocity. Takové myšlenky ovládly akrobatickou lyžařku Nikolu Sudovou (27), která v­jízdě v boulích měsíc poté, co si zpřetrhala vazy v levém koleni, obsadila v olympijském finále šestnácté místo.

Nikola Sudová foto: ČTK

 "Závodila jsem, což, doufám, bylo vidět, ale mrzí mě chybička ve finále. Nebýt jí, mohla jsem být třeba šestá," pravila na letišti v Ruzyni.

Jak se člověk cítí, když přiletí na jeden z vrcholů kariéry, chce uspět, ale ví, že nemůže jet naplno?

Určitě je to těžké, dřela jsem na to dvanáct let, ale holt se to zase posunulo o čtyři roky. Ale olympiáda v Soči zase tak daleko není.

Kdy vás čeká operace?

V polovině března, potom bude následovat asi šest měsíců rekonvalescence.

Setkala jste se už s názory, že jste riskovala zdraví, což vám za šestnácté místo nestálo?

Několikrát, ale moje hlava k­tomu nikdy nedospěla. Devadesát procent z těch lidí se nikdy nedostane do mojí pozice, že by mohli reprezentovat na olympiádě, tudíž nemohou ani chápat, proč jsem se tak rozhodla.

Co vás na olympiádě nejvíc uchvátilo?

Určitě můj závod a celá atmosféra olympijských her byla úžasná. Proto se teď těším nejen na rodinu a kamarády, ale taky na pokračování olympiády v televizi. Chtěli jsme tam zůstat, bohužel to nešlo. Nicméně taky budu muset oběhat školu a absolvovat operaci, což znamená měsíc klidu, což už jsem dlouho nebyla. Asi to bude dřina.

Říkala jste, že předoperační měsíc klidu využijete k přípravě na uzavření studia na pedagogické fakultě. Platí to pořád?

Platí, musím do školy, mám ale i­sponzorské povinnosti. To všechno musím oběhat, dokud ještě nemám berle a jsem schopná se nějak pohybovat.

Ale co zmíněný předoperační klid?

Musím být v klidu, ale v rámci možností. Pan doktor Hospodár chce, aby po závodě koleno neoteklo. Takže se spíš musím bránit nějakým podvrtnutím a podobně, ne se nějak strašně omezovat. Je třeba omezit riziko.

Rozneslo se mezi soupeřkami a­lidmi kolem akrobatického lyžování, co vás potkalo?

Určitě se to rozkřiklo, přesto se to dobrá polovina boulařů a boulařek dozvěděla až po závodě. Takže když jsem odzávodila, chodili za mnou se zvednutým palcem, prý to byla fakt bomba, super výsledek. Jsem ráda, chodili za námi i doktoři z jiných výprav, co a jak jsme dělali. Takže mě těší i to, že jsme posunuli hranice, kam až se s takovým zraněním dá zajít.

Co jste vlastně cítila po závodě – mohla jste vůbec být zklamaná?

Zklamaná jsem byla. Finálová jízda se jela buď, a nebo a myslela jsem, že koleno nevydrží už tak v­půlce. Kdybych věděla, že koleno takhle vydrží, tak jsem už týden předtím trénovala. Jenže – to by koleno nejspíš asi nevydrželo.

Bolelo vás koleno při závodě?

Jen trochu. Zkoušeli jsme i možnost, že bychom umrtvili koleno tak, že bych necítila žádnou bolest, jenže to jsem zase nechtěla. Protože bych zapomněla na opatrnost.

Akční letáky
Akční letáky

Prohlédněte si akční letáky všech obchodů hezky na jednom místě!