Jak se cítíte poté, co jsem porazili ve finále obhájce trofeje?
Nevím, jak bych to popsal. Je to neskutečné. Jsme nejlepší na světě v tomhle roce a to něco znamená. Asi mi to dojde později, stejně jako všem. Je to úžasné, neskutečné
ČERVENKA: POŘÁD MI TO NEDOCHÁZÍJaký to je pocit, být mistrem světa? Jak to vypadá v kabině? Jak jste prožíval poslední vteřiny? Už vám došlo, čeho jste dosáhl?
Kdyby vám někdo řekl před šampionátem, že budete mistry světa, co byste mu odpověděl? Oslavíte pořádně zlato? Kam schováte medaili? |
Mluvim těžko, jsem trochu nachlazený, ale žádné výmluvy nemám a nebudu si je dělat. Těžké to bylo pro všechny, ale zvládli jsme to jako tým.
Bral jste antibiotika?
Ještě je stále beru.
Vstřelil jste důležitý první gól již ve 20. vteřině finále, jak byste ji popsal?
Byla to z 90 procent práce Jardy (Jágra). Já jen musel trefit prázdnou branku a jsem rád, že se mi to povedlo.
Jste překvapeni, jak se vám podařilo eliminovat ruskou mašinu?
Nevím, jestli eliminovat. Hned v prvním střídání jsme dali gól a pak začalo ruské červené peklo. Můžeme jen děkovat Vokymu (Tomáši Vokounovi), že stál v naší brance. Je to nejlepší brankář na světě.
Je titul o to cennější, když si vzpomenete, v jakých jste byli před týdnem problémech?
Nás ty prohry s Nory a Švýcary neskutečně nabudily. Od třetího zápasu jsme hráli play off, nemohli jsme prohrát, jinak bychom byli už před týdnem doma. Nastartovalo nás to a ten motor nás dotlačil až k titulu.
Je to pro vás třetí šampionát, v čem je jiný?
Těžko říci. Na prvním šampionátu v Kanadě jsem toho příliš nenahrál, spíše seděl na tribuně, druhé si příliš nepamatuji, ale na tohle určitě nezapomenu. Hodně jsem si zahrál, tým byl skvěle složený, s kluky nám to šlapalo. Každé mistrovství mělo své.
V čem byla hlavní síla týmu? V bojovnosti?
Rozhodně. My jsme byli složení hlavně z bojovníků. Když se podíváte na papíře na sestavu Rusů, tak měli jednoznačně lepší hráče, hvězdy. Ale bylo jim to k ničemu. My měli jednu hvězdu, Vokyho a to nám stačilo.
Hráli jste v závěru pro zraněného Jágra?
Rozhodně. Odehrál neskutečný turnaj a klobouk dolů před ním. V jeho letech podával neskutečné výkony. Já jsem strašně rád, že jsem s ním mohl hrát. A chtěl jsem to v závěru urvat pro něj, pro nás, pro fanoušky v hale i doma
Kdy jste věřil ve výhru?
Když chybělo sedm vteřin a já vyhrál to poslední buly u nás v pásmu. Ondra Němec měl čas to vyhodit a já mu věřil.
Podle Vás i kouče Růžičky je Tomáš Vokoun nejlepším brankářem na světě, ale v All Stars týmu šampionátu chybí. Co tomu říkáte?
Asi došlo k nějaké chybě. Ale Vokymu to určitě nevadí. Nehrál proto, aby byl vyhlášenej nejlepším gólmanem turnaje.
Co na vás pokřikovali ruští maséři, poté co jste byl u střídačky faulován?
Dostal jsem hokejkou, mám stehy a oni na mě řvali, že simuluji. Těžko, když jsem plival krev. Tak jsem jim něco rusky také řekl.
Máte sílu slavit?
Spát rozhodně nepůjdu, ale pít také nebudu, beru antibiotika.
Turnaj ukázal, že vyhrát se dá i beze hvězd.
Přesně. Ukázalo se, že bojovnost je nejvíce. Neměli jsme největší hvězdy, ale největší srdce. Proto jsme mistři.
Takže to jde i bez hráčů z NHL?
Nikdo kluky ze zámoří neshazuje, je to každého věc, jestli přijede nebo ne. Možná to teď některé bude mrzet, ale to je také jejich věc. Přece neznamená, že když někdo hraje v NHL, tak je automaticky lepší než hráči z extraligy, Evropy nebo z KHL.
Našel jste v hledišti i manželku?
Hledal jsem ji dlouho, stejně tak rodiče a ségru. Ale našel. Viděl jsem i svého prvního kouče, který přijel s rodiči. Všichni určitě měli radost. A věřím tomu, že naše ženské i brečely.
