Čtvrtek 28. března 2024, svátek má Soňa
130 let

Lidovky.cz

Sportovní skandály roku: kypící ruský průšvih, stín nad Froomem, Peltovy dotace

Sport

  6:00
PRAHA - Přehled nejvýznamnějších sportovních skandálů za rok 2017 se bude, stejně jako v předchozích dvou letech, točit hlavně kolem dopingu. Nikoliv však pouze ruského. Dojde i na Miroslava Peltu a jeho manipulování s dotacemi, aféru s rozsáhlými důsledky pro český sport i politiku.

Ruský běžec na lyžích Alexander Legkov. I jemu byla odebrána zlatá medaile ze Soči. foto: AP/ČTK

Začněme ale v Rusku. Během celého roku vyplývala na povrch další a další jména ruských sportovců, kteří na domácí zimní olympiádě v roce 2014 v Soči dopovali a jež MOV nyní diskvalifikovala či jim zpětně odebrala jejich medaile.

Hlavní viník dopingové kauzy v Rusku se dočasně vzdal postu šéfa ruského fotbalu

Ke konci prosince je počet diskvalifikovaných ruských sportovců zastavil na čísle 43. „K dnešnímu dni řešila disciplinární komise MOV 46 dopingových případů, z nichž tři byly odloženy. Protože vyšetřování stále pokračuje, není vyloučeno, že se objeví okolnosti, jež povedou k otevření dalších případů,“ napsal 22. prosince Mezinárodní olympijský výbor v prohlášení.

Zpětné testování vzorků diagnostickými metodami, které v době her ještě nebyly používány, prováděla Světová antidopingová agentura WADA, zkoumáno bylo všech 232 ruských sportovců ze Soči.

Neustálé narůstání počtu hříšníků společně s odhalováním dalších detailů o státem řízeném dopingovém systému, který měl v Rusku fungovat mezi lety 2011 a 2015 a mezi jehož prvky patřilo zastrašování, manipulace se vzorky či uplácení, pak vedlo k tomu, že 5. prosince vynesl MOV tento verdikt: 

Ruský olympijský výbor je vyloučen z nadcházející zimní olympiády v Pchjongčchangu. Kdo z ruských sportovců se chce her zúčastnit, musí prokázat, že nebyl účasten na dopingové mašinérii. Pokud se před speciální komisí MOV dokáže očistit, může do Jižní Koreje letět a k soutěžím nastoupit pod neutrální vlajkou.

Jasno o tom, kdo z Rusů se ukáže v Pchjongčchangu, by mělo být do půlky ledna 2018.

Grigorij Rodčenkov, muž, jenž upozornil na státem řízený doping v Rusku.

V kauze ruského dopingu došlo k těmto dalším událostem:

Doživotním zákazem vstupu na OH i účasti v olympijském hnutí byla potrestána údajná hlava celého systému, vicepremiér, bývalý ministr sportu a jeden z nejbližších spolupracovníků prezidenta Vladimira Putina Vitalij Mutko.

Tentýž Mutko pod tlakem FIFA rezignoval na post předsedy ruského fotbalového svazu, zůstává však v čele přípravného štábu pro MS ve fotbale, které v létě příštího roku hostí právě Rusko.

Ruská vláda má MOV zaplatit náklady na vyšetřování kauzy, které byly stanoveny na 15 milionů dolarů (asi 326 milionů korun). „Pokud zaplatíme, doping nebude to jen nějaký obyčejný převod peněz z našeho účtu na jejich. Učiníme to až po uzavření dohody s MOV, který nám musí zaručit, že už nebude Rusko nijak trestat,“ řekl ruské státní agentuře Vitalij Mutko.

Vladimir Putin a Vitalij Mutko.

Prezident Vladimir Putin uvedl, že bude rozhodnutí MOV o vyloučení Ruska z olympiády respektovat, ale zároveň bude tvrdě bojovat za očištění ruského sportu. Svým sportovcům doporučil, aby se pokusili v Pchjongčchangu startovat alespoň pod neutrální vlajkou

Putin rovněž prohlásil, že zveřejnění kauzy bylo motivováno politicky a načasováno tak, aby ovlivnilo prezidentské volby v Rusku v březnu 2018.

Mezinárodní sportovní federace obdržely od WADA seznam o 300 jménech sportovců, kteří měli v Moskvě využívat možnost záměny dopingových vzorků moči a krve za čisté. Celý seznam dopujících prý čítá 10 000 jmen, dopingová agentura vybrala k první fázi zveřejnění ty, kteří jsou ve svých sportech na vrcholové úrovni či se připravují na hry v Pchjongčchangu.

Ruský ministr sportu Pavel Kolobkov prohlásil, že na zimní olympiádu počítá zhruba s 217 ruskými sportovci, kteří podle něj splňují podmínky „prokazatelné čistoty“. Pro ty ostatní se plánují alternativní soutěžní klání přímo v Rusku.

Rusku bylo kvůli zpětně zjištěnému dopingu odebráno už 13 medailí ze Soči. Zatímco původní pořadí národů Rusové s 33 medailemi (13-11-9) vyhráli, nyní jsou až na místě šestém.

Dopingový stín ale v letošním roce nepadl pouze na ruské sportovce.

Světem cyklistiky zahýbala a ještě asi zahýbá aféra čtyřnásobného vítěze Tour de France Chrise Froomea. Britskému jezdci bylo po osmnácté etapě letošní španělské Vuelty (kterou Froome taktéž celkově vyhrál) dvakrát větší množství salbutamolu, látky na mírnění projevů astmatu, než je přípustné.

Brit Chris Froome slaví po vítězství na Vueltě svůj double pro rok 2017.

Všeobecně je známo, že Froome je astmatik, a na salbutamol není nutné žádat terapeutickou výjimku. Dvojnásobné překročení inhalační dávky (1000 nanogramů na mililitr moči) jej však vystavuje riziku, že bude potrestán stejně jako za užití „běžného“ dopingu. „Nyní musí dokázat, že astma skutečně má,“ řekl v rozhovoru pro Lidovky.cz šéf antidopingový komisařů v ČR Jan Chlumský.

Skandální na celé věci je pak hlavně to, že Froome nebyl ihned po identifikování podezřelého vzorku 10. září během Vuelty suspendován, jak se to děje u jiných cyklistů. Při vyšetřování možného dopingu totiž platí princip presumpce viny a až dodatečně sportovec vysvětluje, kde se v jeho těle látka vzala.

Froome teď musí dokázat, že má skutečně astma, říká o možném dopingu Chlumský

„Není to pozitivní test“, uklidňuje humbuk kolem salbutamolu Chris Froome. Snad má pravdu, jinak by došlo k destrukci další sportovní modly.

Za sprinterskou modlu může být nazýván Američan Justin Gatlin. Muž, jenž dokázal překazit plánovanou zlatou rozlučku Usaina Bolta s kariérou a na srpnovém MS v Londýně vyhrál běh na 100 metrů, je však také dvojnásobným usvědčeným dopingovým hříšníkem. To je stará a všeobecně známá věc, v prosinci však vyšlo najevo, že jeho trenér Dennis Mitchell a agent Robert Wagner měli nedávno v Gatlinově tréninkovém centru nabízet zakázané látky.

Na případ upozornili novináři z listu The Daily Telegraph, kteří v převlečení za filmaře s oběma muži přišli do styku. Mitchell s Warrenem se měli zmínit, že tyto látky používá i Justin Gatlin, ten na základě reportáže s nimi ukončil spolupráci. Šéf světové atletiky Sebastian Coe označil tato obvinění za velmi vážná.

Nařčení z dopingu se pak nevyhnulo ani české kotlině. Reprezentační plavec Jan Šefl měl při kontrole vzorku moči v říjnu na závodech v Plzni pozitivní test na kokain. Za nález tohoto stimulantu však český rekordman na trati 200 metrů motýlek potrestán nebude, disciplinárka Českého svazu plaveckých sportů uznala jeho argumenty o nevině, které předložil. „Prokázal, že se látka do jeho těla dostala přičiněním jiné osoby, o čemž on sám nevěděl, a nemohl celou situaci nijak ovlivnit,“ uvedl pět dní před Vánoci svaz v tiskovém prohlášení.

Justin Gatlin (vpravo).

Za největší aféru v domácím sportu tak lze považovat údajné zneužívání státních dotací ve fotbale. Toho se měl dopustit bývalý předseda FAČR Miroslav Pelta společně s náměstkyní tehdejší ministryně školství, mládeže a tělovýchovy Simonou Kratochvílovou. Pro oba si začátkem května přišla policie.

Podle ní měl Pelta nezákonně a zcela mimo komisi MŠMT s Kratochvílovou v pronajatém soukromém bytě v centru Prahy domlouvat, kam poputují peníze z investičního programu ministerstva.

„Hodnocení a výběr úspěšných projektů neprobíhalo u žádného z těchto projektů podle předem určených kritérií, čímž úspěšným žadatelům o dotace opatřila prospěch velkého rozsahu ve výši 454 milionů korun a zároveň způsobila škodu 454 milionů korun,“ stojí v policejním spise. Pelta, Kratochvílová a úředník z MŠMT Zdeněk Bříza byli policií odposlouchávání od listopadu 2016.

Jiří Kejval a Miroslav Jansta na Sportovci roku 2016.
Zásah v sídle FAČR. Miroslav Pelta

Aféra měla tyto důsledky:

Pelta rezignoval na posty předsedy FAČR a viceprezidenta Českého olympijského výboru.

Rezignovala i ministryně školství, mládeže a tělovýchovy Kateřina Valachová.

Valachová ještě před svou rezignací zastavila dotační programy pro všechny sportovní svazy a kluby v ČR, čímž na několik měsíců paralyzovala činnost českého sportu.

Obviněna byla i FAČR jako právnická osoba, dále Česká unie sportu a její předseda Miroslav Jansta a generální sekretář Jan Boháč. Všichni podezřelí jsou vyšetřováni na svobodě.

Předseda ČOV Jiří Kejval přišel o již připravené místo v MOV, když před zářijovým zasedáním výboru v Limě někdo poslal anonymní dopis šéfovi MOV Thomasi Bachovi. V něm upozornil na dotační kauzu v českém sportu, která zasahuje do nejvyšších pater politiky, a text doprovodil fotkami Miroslava Pelty, jak je zatýkán. K tomu připsal „místopředseda Českého olympijského výboru.“ Kejval poté, co se o dopisu dozvěděl, sám požádal o odložení svého jmenování na příští rok a odletěl domů.

Akční letáky
Akční letáky

Prohlédněte si akční letáky všech obchodů hezky na jednom místě!