30. října 2009 12:50, aktualizováno  16:10 Lidovky.cz > Sport > Fotbal

Spoluhráče smrt Veselého zaskočila. Byla to fotbalová osobnost, říkají

  • Poslat
  • Tisk
  • Redakce
  • 8Diskuse
František Veselý na novém stadionu v Edenu.  | na serveru Lidovky.cz | aktuální zprávy František Veselý na novém stadionu v Edenu. | foto: ČTK

PRAHA Smrt pětašedesátiletého fotbalisty, legendy a ikony Slavie Praha, Františka Veselého všechny jeho bývalé spoluhráče a přátele zaskočila a nesmírně zarmoutila. Všichni se shodují v tom, že odešla velká fotbalové osobnost, velký kamarád a neutuchající sportovec a slávista.

"Frantu jsem měl hrozně rád. Bylo to výborný kámoš, výjimečný fotbalista. Podle něj by se daly učit, jak hrát pravé křídlo. Hráli jsme spolu za reprezentační celek, potom za staré pány a na hřišti si maximálně rozuměli. On si dovedl navést záložníka tak, aby mu dostal míč přesně kam potřeboval," řekl Antonína Panenka, který s ním slavil titul mistrů Evropy v Bělěhradu v roce 1976.

Rozloučení s Veselým

Slavia se se svojí legendou bude loučit při obřadu v pátek 6. listopadu. Fotbalisté nastoupí s černou páskou už zítra v souboji s Příbramí. Minutou ticha bude František Veselý uctěn také při zápase Evropské ligy proti Valencii ve čtvrtek.

"Byl to ale především poctivý kluk, který pro fotbal doslova žil, dal mu všechno a svůj neskutečný elán přenášel na ostatní spoluhráče," pokračoval Panenka, který viděl Veselého naposledy před čtrnácti dny. "To jsme byli spolu při slavnostním otevření hřiště s umělou trávu v Jevišovicích. Já prováděl čestný výkop, ale Franta hrál jak za mlada. Bude mi moc chybět," dodal Panenka.

Jen těžko hledal slova jeho bývalý spoluhráč ze Slavie František Cipro. "Strašně mě to zasáhlo a nemohu tomu ani uvěřit. Franta nikdy nezastonal, byl neustále zdráv. Zdravějšího člověka neznám. Snad jen jedenkrát, když jsme byli v Africe, tak asi něco špatného snědl a bylo mu zle, jinak neměl žádný zdravotní neduh. Ještě v pondělí jsme si spolu povídali na zápasu Slavie s Olomoucí a byl zcela v pořádku," vzpomíná Cipro.

Jako poslední s ním mluvil z celé slávistické party zřejmě Robert Segmüller, jehož navštívil ve čtvrtek na chatě. "Nemohu tomu uvěřit. Franta se u mě stavoval na chatě, objevil se u dveří a řekl mi: Prý tady máš někde chatu, tak jsem se za tebou přišel podívat. Vypil si čaj a zase odjel," povzdechnul si další z kamarádů. "Franta byl jedno z nejlepších křídel, jaké jsme kdy v českém a slovenském fotbale měli. Je mi z toho tak smutno, že nemohu ani mluvit," uvedl Segmüller.

Také internacionál Zdeněk Nehoda, kterého zpráva zaskočila v zahraničí, tomu nemohl nejprve uvěřit. "Je to velké překvapení a šok, zvlášť při způsobu Frantova života. Dodržoval stále životosprávu, pořád hrál a zdál se být naprosto zdráv," uvedl v rozhovoru pro ČTK muž, který v semifinále ME v roce 1976 vstřelil po Veselého pasu v prodloužení gól, další přidal slávistický útočník sám. "Byl to takový reprezentační žolík - nehrál pravidelně v základu, ale jak přišel, tak ho bylo plné hřiště," připomněl největší devizu Veselého na zisku tehdejšího mistrovského titulu.

V soukromí prý patřil k nejpříjemnějším spoluhráčům. "Vždy byl ohromně kamarádský, bezkonfliktní. Vůbec nebylo poznat, že byl slávista a já duklák, o to je těžší pochopit, že už tady není," vyzdvihnul Veselého přátelskou povahu Nehoda.

K Veselému vzhlížela i řada fotbalistů mladší generace. "Pro mě Franta zůstane možná největší slávistickou legendou, měl jsem k němu blíž než třeba k panu Bicanovi, kterého jsem nikdy hrát neviděl," vyznal se rovněž jeden z nejlepších střelců klubové historie Pavel Kuka.

"Jeho smrt se mě dotkla i proto, že jsem ve Slavii hrával s jeho synem. Když jsem se s ním jako mladý kluk potkal, tak to pro mě byl velký zážitek. Nikdy by mě nenapadlo, že člověk v takové kondici takhle nečekaně odejde. Vždycky si vybavím, když kdysi jezdil na Slavii v krásném mercedesu, což byla v šedivé komunistické době nevídaná věc. Koukali jsme na něj všichni s otevřenou pusou," vzpomínal Kuka.

ČTK
  • 8Diskuse