Místo, kde se pět let výsledkově trápila, jí najednou ukázalo úplně novou tvář. Strašák jménem Roland Garros, to už pro Karolínu Plíškovou neplatí. „Bude fajn se sem vracet. Dostat se tak daleko a hrát na konci tak dobře... Příště přijedu s tím, že už vím, že se mi to tu jednou povedlo,“ uvedla poté, co podlehla Simoně Halepové 4:6, 6:3, 3:6.
Tenhle výkon se u Plíškové na oranžové drti blížil maximu.
  |
„Mohla jsem líp servírovat,“ řekla, ale tím jindy tak sebekritická tenistka s výtkami skončila. „Jsem spokojená, kam jsem došla. Budu to hodnotit jako jeden z nejlepších zápasů na antuce v životě.“
I přes porážku to byl povedený turnaj, že?
Jasně, pozitiva převažují. I když jsem dlouho nehrála nejlíp, vyhrávala jsem. A dokázala jsem si, že proti top hráčkám umím hrát super tenis. S tímhle výkonem bych asi porazila 99 procent holek, bohužel tam byla Simona. Na antuce je skvělá. Každý rok jí to tu jde, tohle je její turnaj.
Věřila jste si proti Halepové?
Před zápasem jsem si upřímně vůbec nebyla jistá, jestli budu mít nějaké šance, ale stalo se. Některé dlouhé výměny jsem vyhrávala, takový zápas na antuce s ní je pro mě pozitivní. Na betonu nebo na trávě by to bylo lepší. Konečně můžu říct, že jsem se tu na kurtu cítila dobře. I když jsem prohrála.
Kde jste viděla rezervy? Chvílemi to od vás byl vpravdě báječný tenis.
Určitě se dalo líp servírovat, hlavně ve třetím setu. Ale ono je to těžké, hodně toho vrátí, já to pak cpu víc k lajnám a víc riskuju. S winnery přijdou i chyby, ale hrát s ní jen přes výměny by nešlo. To bych neměla žádnou šanci, takhle mám aspoň 50 procent. Je hrozně těžké tu Simonu porazit.
Leckdy to bylo pomalu jako proti zdi...
Chvílemi už jsem byla po nějakých výměnách docela vyčerpaná. Proto by bylo občas lepší to víc risknout, aby mě to tolik nevysílilo. Jenže je to antuka; tady se to nedá pozabíjet jedním dvěma údery.
Přijímá se porážka snáz, když si uvědomíte, kdo proti vám stál?Samozřejmě. Sice tady byla nasazením za mnou, ale myslím si, že před zápasem byla jasná favoritka. Nakonec to bylo vyrovnané. Takže určitě dobré semifinále.
Probleskly vám hlavou myšlenky, že jde o boj o světovou jedničku?
Na tohle jsem si na kurtu ani jednou nevzpomněla. I když jsem vyhrála druhý set, věděla jsem, že to bude ještě hodně velká dřina, což se potvrdilo. Udělala úplné minimum chyb, nic mi nedala, všechno jsem si uhrála těžce, přes shody.
I tak vám do žebříčku přibylo hodně bodů. Zvlášť oproti minulosti...
Taky jsem skoro slavila už po 1. kole (úsměv). Beru body i semifinále. Měla jsem skvělou soupeřku a byla to dobrá bitva o jedničku. Simona má teď velkou šanci. S tím, co předvádí, by si to i zasloužila.
Vámi neoblíbená antuková část roku skončila. Co vám tahle bitva dá do zbytku sezony?
Řekla bych, že hodně. Hodnotila bych to jako jeden z nejlepších zápasů letos. A tím, že se hrálo na antuce, to byl hodně vzácný zápas, i když dopadl špatně. Na trávě se mi bude hrát líp: budu mít víc es a bodů ze servisu a ne tolik výměn. I pro betony to je hodně důležité. Tenhle turnaj by mi mohl hodně pomoci.
Zdá se, že je o dost těžší vás porážet.
Je to těžší. Ale jak kdy. Mám své dny (úsměv).
Jak vám po fyzicky tak náročné antukové pasáži slouží tělo?
Jo, dobře. Dneska jsem cítila nohy, na svoje poměry jsem běhala opravdu hodně. Ale jinak všechno drží.
A tak můžete snít, kam s koučem Davidem Kotyzou dojdete příště. Na Australian Open čtvrtfinále, na Roland Garros semifinále...
...Wimbledon finále, US Open vítězství. Ale ne, to si dělám srandu – nečekám, že to takhle na grandslamech půjde pořád. Do té doby jsem neuhrála nic, teď mám tři dobré výsledky po sobě. Vážím si toho a chci zůstat nohama na zemi. Můžu mít blbý los, něco se nemusí sejít, nemusí mi to sednout, můžu být unavená, zraněná. Musím hrát pořád pečlivě. Tak, jako jsem hrála tady.
