LN: Jak ke zranění došlo?
Nahodil jsem puk a dojížděl ho. Asi jsem ale vjel do rýhy v ledu, protože jsem upadl. Při pádu jsem podrazil Lukáše Krenželoka tak, že se zhroutil na mě.
LN: Krenželok na vás spadl tak nešťastně, že jste úderu hlavou do mantinelu nemohl zabránit, že?
Pamatuji si bezmoc, kdy jsem letěl do mantinelu a nemohl nic dělat.
Dále čtěte: |
LN: Co se s vámi pak dělo?
Byl jsem v šoku, nemohl jsem dýchat. Ukazoval jsem rozhodčímu, aby jel ke mně, on ale říkal: "Vstávej, nebyl to faul." Poté se ozvala strašná bolest v zádech, kvůli které jsem se nemohl udržet na nohou. Ale mohl jsem hýbat rukama a nohama, to mě trochu uklidnilo. Sanitka mě převezla do nemocnice, kde mě dali do "tunelu". Nejdříve to vypadalo jen na pohmožděná záda. Podrobnější vyšetření ale odhalila naštípnutý šestý hrudní obratel, takže mě čeká dlouhá pauza.
LN: Jaká bude léčba?
Dostanu korzet, v kterém budu chodit. V nemocnici mě naučí, jak správně vstávat z postele, abych obratel a páteř nezatěžoval. V podstatě pak budu střídat krátké procházky a ležení, sedět nemohu.
LN: Jak reagovala vaše rodina?
Moc dobře ne. Měli o mě velký strach, záběry v televizi prý vypadaly hrůzostrašně. Já je ještě neviděl.
LN: Zlobíte se na Krenželoka?
Ne, byl to nezaviněný střet.
LN: Ozval se vám?
Nevolal mi a ani to není potřeba. Prostě jsme byli v nesprávnou chvíli na špatném místě.
LN: Středeční zápas se nakonec neuskutečnil kvůli úmrtí diváka. Věděl jste o tom?
Dozvěděl jsem se o tom po příjezdu do nemocnice, bavili se o tom lékaři. Je to tragédie. Zranění k hokeji patří, ve srovnání s úmrtím diváka jsou moje potíže prkotina.
LN: Co jste říkal na odložení?
Správný krok. I hráči jsou lidé. Navíc fanoušci se chodí na hokej bavit a pochybuji, že by se někdo bavil po tom, co se stalo.
