Čeká vás velmi důležitý zápas. Neuvažovali jste o zostřeném režimu, jaký zvolila Plzeň?
Nevím, co je k tomu vede. Mluví o sobě, že jsou nejotevřenějším týmem, a teď se zavírají. To jsou ale jejich problémy, nemám o tom přehled. My jsme to určitě nezvažovali – proč taky? Máme standardní režim jako před každým jiným zápasem. A je jedno, jestli jde o derby nebo evropské poháry.
Přichází v souboji s vedoucím týmem moment, kdy může Sparta zužitkovat zkušenosti, které nabrala třeba v nedávných zápasech s Liverpoolem?
Ani jedno z mužstev se asi teď nenachází v optimální formě. Když se potkáte už ve třetím kole na jaře, skutečná síla se zatím nedá vyčíst. Na závěry je ještě brzy.
Rovná se vám Plzeň z pohledu zkušeností?
Proč ne? Vždyť je tam několik hráčů, kteří u nás dřív působili. Dávali tam kádr několik let dohromady a najdete tam hráče, kteří za sebou mají dobré sezony.
Jenže Plzeň hraje o titul poprvé, pro Spartu je to každoroční záležitost.
To neplatí. Do každé půlsezony nastupujeme v trochu jiném složení. Vždy nám nějací hráči odejdou, málokdy se stane, že podzim i jaro odehrajeme v úplně stejném složení. Naši konkurenti jsou z tohoto pohledu stabilizovanější.
Řeči o tom, že Sparta je o titul zvyklá hrát a je to její výhoda, tedy neberete?
Jistěže ne. Sparta je zvyklá jen na to, co si uhraje sama.
Zase se na ni snaží každý vytáhnout. To je pocit, který jinde v Česku těžko nacvičíte.
Nikdo vám nic zadarmo nedá, to je pravda. Jsme zvyklí, že nenávist proti nám tu je a všichni kolem jsou vždy mobilizovaní. Když hraje Sparta, je to takhle nastavené, ať už nastoupí áčko, mládež, nebo přípravka žáků.
Pomáhá hráčům podobná odolnost při zvládání obtížných zápasů?
Každý, kdo prošel klubem, ten pocit zažil. Záleží na hráčích, jak ho využijí. Někoho to ubíjí a ubližuje mu to, dalšího zase povzbudí.
Máte pocit, že je Sparta ve větší pohodě než na podzim? Tvrdí to i plzeňský trenér Vrba.
Já podobné výroky nesleduju. Víte, že se názory na nás mění jako počasí. Jak se komu co hodí, to použije. Jdeme si vlastní cestou, věříme si a víme, co od sebe můžeme očekávat.
Teď už víte, že máte titul ve vlastních rukou. Pokud vyhrajete všechny zápasy, titul vám neuteče. Je to příjemný pocit?
Spíš matematika, stejně to platí pro Plzeň. Pokaždé to tak je, málokdy se stane, že vám k titulu pomůže někdo jiný.
V Plzni je pět hráčů, kteří přišli ze Sparty a patří do základní sestavy. Neříkáte si, že jste si konkurenci stvořili vlastně sami? Třeba Rezek nebo Petržela se zásluhou výkonů ve Viktorii propracovali až do reprezentace.
To si říkáte vy, pro média je atraktivní dávat to do souvislosti. Jsou to hráči, kteří tady něco odehráli, někteří líp, někteří zase hůř. Potom nastaly změny, od toho se odvíjí běžný život profesionálního fotbalisty. Přijdete, odejdete a zase pokračujete někde jinde.
Už jste strávil kvůli trestu od disciplinární komise dva zápasy na tribuně. Jak snášíte, že nemůžete dirigovat tým přímo z lavičky?
Trest jsem dostal a respektuju ho. Naše hlavní práce se stejně odvíjí během týdne. Máme dostatečně kvalitní trenérský štáb.
Jak postupujete, pokud chcete zasáhnout do sestavy nebo taktiky?
Musíte být na zápas připravený. Většinou jde o situace, které se z 80 procent dokola opakují. Když je potřeba, zareaguju. Máme na to prostředky, to je domluvené dopředu.
Zavoláte třeba telefonem uprostřed poločasu?
Tak to není, to můžu všechny uklidnit. Někdy prostě zasáhnu. Ptáte se jak, ale to já neprozradím.
Šije to s vámi hodně na tribuně?
Ne. A jestli do mě někdo šije z okolí? Musím říct, že zatím je všechno v pořádku. V Ostravě se nikdo z diváků neozval, kolem byli jen slušní lidé. Možná je to lepší pozice než na lavičce, tam schytáte víc nadávek.
Jak si vybíráte místo, kam se posadíte?
Záleží, kam dostaneme vstupenky. Když nás v Plzni pošlou na protilehlou tribunu od laviček, půjdu tam.
Nebo klidně do kotle?
Nebo do kotle. To je daň za trest, musím to respektovat.
