Výborný vstup, radoval se sparťanský kouč. Chválil Dočkala, Juliše i Čelůstku |
Přetlak máme ovšem i na druhém konci hřiště. Až se Dávid Hancko vrátí do obrany, koho z ní vyšoupne? Nebo se také posadí mezi náhradníky? A co naše rychlá křídla? Dostanou se vůbec do sestavy? Naštěstí mohu odpovědi na tyto otázky s klidem přehodit na Václava Kotala. On už si poradí.
I když má mou plnou důvěru, přece jen nad jedním jeho postupem musím s údivem pozvednout obočí: Proč proboha střídá hned dvojici hráčů až v nastavení? Právě proto se tomu říká taktické střídání, že se k němu sahá ve chvíli, kdy je potřeba tahat čas.
  |
Oba poslední zápasy jsme dohrávali na pohodové vítězství, přesto tam pokaždé poslal dva kluky jen na pár desítek vteřin. Snad ani prémie za start jim nemůžou vynahradit ten trapný okamžik, že vyběhnou na hřiště a téměř vzápětí se píská konec. Kdyby jim dal jen o pár minut větší prostor, mohl by si zároveň třeba takový Bořek Dočkal o něco déle odfrknout. Před nástupem na reprezentační sraz by se mu to možná hodilo.
Stejně bych byla nejradši, kdyby mu někdo odpovědný řekl: Nikam nepojedeš, už jsi se narajzoval dost! Když má Bořek konečně natrénováno a začíná se dostávat do pohody, proč má riskovat, že si z reprezentace přiveze třeba covid, nebo jinou rýmičku, nebo dokonce zranění? A co hůř, co když se nám vrátí s blbou náladou?
Pro tak obskurní podnik, jakým je umělý výtvor s názvem Liga národů, platí beze zbytku jedno okřídlené rčení. Převedeno do publikovatelné podoby by mohlo znít asi takto: Kašlat na repre, marodit!
