Zbývají sice ještě čtyři zápasy, ale v případně Spartičky se jedná toliko o dotěrnou formalitu, případně zpestřující povyražení, neb je nad slunce jasnější, že všechny vyhrajeme, ergo těch dvanáct bodů bychom si klidně mohli připsat už nyní. Ale chápu, že by se to nemuselo některým naivním občanům zamlouvat.
Mač s Libercem byl posledním kláním, ve kterém jsme ještě mohli utržit nějakou tu ránu, ovšem i on ukázal, že jediným skutečně prvoligovým mužstvem v G…….s lize (název podivné pohonné směsi záměrně vynechávám) je pouze parta rudých borců, přičemž ostatní patří do soutěží nižšího řádu.
A nic na tom nemění ani nápor seveřanů ke konci druhé půle vyplývající z naší blahosklonné roztržitosti. Mocní prostě mají své slabší chvilky.
Autor (35) je sparťanem již od svého prenatálního věku. Proč? Protože Sparta!
