Na každé ze střídaček bude dnes při prvním finálovém klání postávat a možná místy rukama mocně gestikulovat bývalý vynikající hokejista.
Borci se zkušenostmi z NHL, během aktivní kariéry uznávaní jako skvělí lídři.
Brněnský Libor Zábranský a ocelář Václav Varaďa.
Dvě persony, které i díky svému charismatu umně kočírují kádry, kde o velká jména rozhodně není nouze. Oba ale raději než jednotlivce vyzdvihují sílu kolektivu.
Nečekaný tahoun Cienciala
Ten třinecký stmelilo především vítězství v sedmém čtvrtfinále nad Pardubicemi. „Cítili jsme se pod tlakem, měli jsme to v hlavách. Pak to z nás spadlo a vrátil se nám elán,“ tvrdí Jiří Polanský, jeden z ofenzivních tahounů.
Skvělá parta, kterou dokáže Varaďa vybičovat k velkému nasazení i k důslednému dodržování taktických pokynů, se zrodila už v létě. „Od přípravy je tu hromada legrace, nemáme tu žádného rozvraceče. Je to až neuvěřitelné,“ těší Davida Ciencialu, nejproduktivnějšího hráče letošních vyřazovacích bojů.
„V naší šatně je teď taková parta, že je fakt pecka tam být,“ dodává dvaadvacetiletý útočník, jemuž se společně s bratry Kovařčíky (i bez nich) mimořádně daří. Mohl by se holedbat vlastními statistikami, místo toho při každém rozhovoru zdůrazní: „Hrajeme suprově týmově, makáme.“
Ano, Varaďova pověstná zarputilost se odráží v zápalu jeho svěřenců. Chybou lávky by ovšem bylo si myslet, že Oceláři hrají urputný, obranářský hokej. Rádi útočí, počínají si chytře, snaží se soupeře přehrát. Proti Brnu ale na defenzivu přece jen větší důraz dají. „Chceme dobře bránit a, jak velí naučená fráze, dát o jeden gól víc než soupeř. Dobře se připravíme na jejich přesilovky,“ tvrdí Varaďa.
Sílu Komety si dobře uvědomuje a chce udělat vše pro to, aby ji jeho chlapci eliminovali.
  |
Zároveň si od finále slibuje, že nepůjde o nějakou vyčkávanou s fotbalovými výsledky. „Je tady nejhokejovější soupeř, kterého jsme dostali,“ ví.
„Bude to super hokej,“ přizvukuje Cienciala, jemuž otevřenější brněnský styl hry nejspíše bude tuze sedět.
Dál ovšem zůstane, alespoň ve své mysli, jen jedním z pěšáků. Jedním z mnoha. Součást týmu, který sice má osobnosti, ale rozhodně nedisponuje takovým zástupem hvězd jako Kometa. Navíc mu chybí zraněný kanonýr Martin Růžička.
Brankář Čiliak znovu září
Brno, to je celé souhvězdí. Vždyť třeba s ruskou KHL má zkušenost vedle známého hecíře Martina Erata i dalších osm hráčů. K tomu je tu výjimečný talent Martin Nečas a brankářský fantom Marek Čiliak, nejužitečnější hráč loňského play off.
Právě jeho tolik chválí Zábranský, který jinak spíše mluví o týmovém pojetí a soudržnosti kabiny. „Jsme jako rodina,“ říká s oblibou. Před slovenským gólmanem ale smekne rád: „Naše výkony stojí na fantastickém Marku Čiliakovi.“ Jmenovitě ocení i Erata s Leošem Čermákem.
Nečas, na podzim nejspíše už pravidelný hráč NHL, výstižně popisuje brněnskou taktiku: „Musíme hrát aktivně, agresivně, neslevit z naší hry.“ Věří, že Třinec dokáže se spoluhráči přehrát umem, nikoliv jen ubránit a srazit nějakou náhodnou trefou. „Pak to totiž nejsme my,“ uvědomuje si.
Kometa nesmí ubrat z vysokého tempa. Oceláři jsou totiž z pozice papírově podceňovanějšího připraveni kdykoliv trestat a předvést podobné galapředstavení jako v sedmém čtvrtfinále proti Pardubicím. Dynamu tehdy dali osm gólů.
Podobné gólové hody z obou stran by jistě slušely i bitvě o titul.
