Páteční večer měl poctivý slávistický fanoušek jasný program - jde se na sport! Jenže na jaký? Atraktivní utkání slibovali fotbalisté, kteří ve vršovickém derby čekali na sousedy z Bohemians, i hokejisté, jejichž O2 arénu navštívila Kometa. Vyšpičkovaný brněnsko-pražský souboj byl navíc vylepšený zlevněným pivem.
Sportovní fanda by nejraději stihl obojí, jak souboj v Edenu ještě za poměrně příznivého říjnového počasí, tak duel ve Vysočanech. Jenže vstříc mu nikdo nevyšel. Hokej začínal v 18.20, fotbal přesně 19 hodin. Jak se to mohlo stát?
"My jsme nemohli zápas přesunout. Například ve čtvrtek byl v aréně Jarek Nohavica. A kdybychom posunuli začátek na dřívější hodinu, tak nepřijde už vůbec nikdo," vysvětlil mluvčí hokejového klubu Jakub Mezlík, proč nešlo se zápasem hnout. "Dohodli jsme se proto s fotbalovou Slavií, že podá na svaz žádost o přeložení. Jenže ta byla zamítnutá," dodal.
Páteční předehrávka mezi Bohemians a Slavii totiž vysílala přímým přenosem televize Nova a ta má vzhledem k nakoupeným právům možnost rozhodnout o termínu utkání. A vedení svazu tedy muselo respektovat uzavřenou smlouvu navzdory přání fanoušků.
Slavia v brněnském kotli
K dovršení slávistické zloby navíc vysílala hokejové utkání vysílala Česká televize také v přímém přenosu, takže se v Praze utáhl přímo gordický uzel. Kolize byla dokonalá. Červeno-bílé barvy scházely jak v O2 aréně, tak na fotbalovém Edenu.
Ačkoliv návštěvy na obou utkáních byly na slávistické poměry podle čísel slušné - 5 490 diváků na hokeji, 7842 lidí na fotbale - mohlo být ještě mnohem lépe. Velkou část místa na obou stadionech totiž obsadili fanoušci soupeře a samotní slávisté moc nevynikali.
Brněnští, kteří při cestě za hokejem museli urazit víc než 200 kilometrů, měli nad soupeřem výraznou vizuální i hlasivkovou převahu. Celkem jich přišlo na zápas mezi dvěma až třemi tisíci a svému týmu vytvořili takřka domácí kulisu.
I za nepříznivého stavu zpívali, skandovali a hnali své hokejisty do útoku. Hráčům v sešívaném, kteří i bez střetu s fotbalem neoslňují diváckými rekordy, to však nevadilo a klasicky bojovným stylem dokráčeli k výhře 4:1. Podle trenéra Vladimíra Růžičky je jeho tým na absenci fanoušků přece jen už dávno zvyklý.
"Když tu hrála Sparta, tak se mi taky zdálo, že tu má domácí prostředí. My s tím ale nemáme problém. Máme pár našich věrných fanoušků, a když přijedou i Brňáci, tak je tu dobrá kulisa a my jsme rádi. Fotbal v televizi, hokej v televizi - s tím se nedá nic dělat," nezlobil se po vítězném utkání.
Výhru brala také fotbalová Slavia na poloprázdném stánku o několik kilometrů dál, přesto i po úspěšném večeru cítili Pražané v duši křivdu. Na televizním diktátu totiž prodělali zřejmě úplně všichni.
Fanoušci, kteří nemohli stihnout oba zajímavé zápasy, sportovci, jež neměli takovou podporu, i "zlovolné" televizní stanice. Sledovat dva programy zároveň je přinejmenším skoro stejně těžké, jako být na obou místech naráz.
