Francouzský spasitel rozhodl patičkou o těsném vítězství 2:1. „Jsem rád za celý klub,“ odmítal Tavares označení za hrdinu večera. „Díky bohu, že jsme tu jednu šanci navíc proměnili,“ ulevil si také trenér Slavie Karel Jarolím.
Opačné myšlenky zaměstnávaly hlavu Zbyňka Busty. „Měli jsme tu minimálně na bod, jenže zase jsme to nedokázali dotáhnout,“ tvrdil kouč Klokanů.
Před výkopem vypadalo při pohledu na soupisky pražské derby jako jasná záležitost. Ani na lavičku Slavie se nevešli Ligou mistrů prověření Dřížďal a Belaid. V sestavě hostů naopak museli trenéři řešit několik mezer. Kvůli karetním trestům chyběl brankář Sňozík i kapitán Slezák.
Papírové předpoklady postupně ztrácely platnost. Na začátku se ještě domácí do soupeře pustili s chutí a rychle se dočkali odměny. Na roh si naskočil Tavares, Zich zvládl vytěsnit balon na břevno. Od něj se dostal k Ivanu Haškovi, který si ho nešťastně srazil do vlastní sítě.
Jenže vedení mělo na Slavii opačný efekt, než si trenér Jarolím přál. Jeho mužstvo viditelně polevilo. Proto také Vaniak musel brzy děkovat za dobře postavenou tyč, která zastavila míč po Ordošově hlavičce. Pět minut před přestávkou mu nebyla nic platná ani branková konstrukce. Špatného odkopu Krajčíka se ujal Ordoš a posadil na hlavu Škody vyrovnávací trefu.
Až po poločasové přestávce ožila slávistická ofenziva. Prostor kolem Zicha chvílemi připomínal střelnici, ale gólman Bohemians si při svém druhém ligovém startu posiloval sebevědomí. „Jsem radši v permanenci. Škoda toho konce,“ posteskl si Zich.
Ale blýskalo se i na opačné straně. Nejdřív za to mohly světlice ze sektoru hostujících fanoušků.
Potom se o vzrušení postaral únik Ivana Haška, který běžel s podporou Rezka a Škody před slávistickou branku. Místo přihrávky zvolil střelu mimo. „Po takových brejcích mohlo být ještě hůř,“ trnul Jarolím. Po šťastném rozuzlení mohl prožívat opačné pocity.
