"Řekl jsem si, že pro úspěch na zářijovém mistrovství světa právě na trojském kanálu, kde trénuju od deseti let a vyhrál jsem na něm svůj první velký závod, chci udělat opravdu všechno. Tak jsem si na kopci kousek od řeky pořídil byt. Z postele ke kajaku to mám deset minut na kole, víc ne," usmívá se šestadvacetiletý pořízek, nejvýraznější postava současného českého vodního slalomu.
Oním prvním velkým závodem byl podnik Světového poháru, který se uskutečnil právě na trojském kanálu v červenci před šesti lety a katapultoval jej mezi světovou špičku. "Jo, to bylo překvapení pro všechny, vždyť mi bylo dvacet. Taky proto je pro mě pražský šampionát obrovskou motivací," vypráví zaníceně.
Rameno, kvůli kterému musel v březnu přerušit několikatýdenní přípravu na Novém Zélandu a v Austrálii, jej už netrápí. "Ramena dostávají při pádlování zabrat, trochu jsem ho musel pošetřit. Ale všechno špatné je pro něco dobré, před tréninky teď řádně cvičím," přibližuje.
Odpočinek ale přivítal. "Ne že bych jen tak ležel, pořád jsem něco dělal, ale s menší intenzitou. A pomohlo to. Ke konci toho "odpočinku" jsem si říkal, že začnu jen pomalu, ale začalo mě to hrozně bavit. Znovu jsem trávil na vodě hodiny, až mi rameno začalo vysílat signály - brzdi, kamaráde, brzdi," popisuje.
Privilegium, jež nemá obdoby
Právě kvůli rameni přivítal rozhodnutí vedení svazu, že spolu s deblkanoisty Volfem a Štěpánkem, loňskými mistry Evropy, nemusí absolvovat blížící se nominační závody o místa v reprezentaci (o tomto víkendu na Trnávce a o týden později v Troji). Jediní čeští medailisté z loňského roku se tak dočkali dosud nevídaného privilegia.
"Kvůli tréninkovému výpadku se ještě cítím trochu neohrabaně, ale zlepšuje se to a doufám, že do červnového mistrovství Evropy v Krakově se všechno vyladí. Nominační závody samozřejmě pojedu a chci být mezi nejlepšími, ale rozhodně ne proto, abych si reprezentaci teoreticky vyjel. Ať si lidi říkají co chtějí, je mi to jedno. Pro mě je důležitý úspěch ne v nominačních závodech, ale na mistrovství Evropy a světa. Vždyť kvůli těm šampionátům se výjimka dělala," pokyvuje hlavou.
Zaslechl snad nějakou kritiku kvůli své "přednominaci"?
"Bohužel ano, ozval se jeden hlas z trenérského fóra, tedy osoba, která se loni na tomhle nápadu podílela. Když se to řešilo, ani jsem ještě netušil, že se to bude týkat zrovna mě. Myslím ale, že je to správný krok. Trenéři a činovníci tak dávají najevo závodníkům, kteří vodní slalom nějakým způsobem táhnou, jistou důvěru. Máme větší klid na přípravu a vidíte, nemusel jsem dřít i přes zraněné rameno, abych uspěl v nominačních závodech," rekapituluje absolvent stavební průmyslovky se zaměřením na vodohospodářské stavby.
"No mohl jsem já, který se točím u vody tak dlouho, studovat něco jiného?" chechtá se chlapík, který si pro zářijový šampionát v Praze klade postupné cíle. "Napřed vyjet finále a potom medaili. To by byla pecka," zasní se.
