Není moc z nás, kteří si můžeme zorganizovat sportovní událost na své narozeniny a kterým by boxeři zpívali po vítězných duelech „Happy Birthday“.
Ve čtvrtek pětapadesátiletý Evander Holyfield mezi tyto vyvolené patří. Galavečer v Georgia Freight Depot v jeho rodné Atlantě byl oslavou nejen boxu, ale i jednoho z nejúspěšnějších boxerů těžké váhy všech dob.
Boxera, jehož kariéra je možná až nespravedlivě připomínána jediným momentem.
Psalo se datum 28. června 1997, když si to v MGM Grand v Las Vegas měli Holyfield a Mike Tyson rozdat v dlouho očekávané odvetě za první duel, ve kterém zvítězil knokautem v jedenáctém kole prvně jmenovaný.
Druhé setkání obou rivalů skončilo po necelých devíti minutách ukousnutým boltcem Holyfieldova ucha a diskvalifikací a ostudou jeho protivníka. „Nebylo to tak strašné, jak se to poté prezentovalo,“ vzpomínal poškozený.
Evander Holyfield a Mike Tyson se oficiálně usmířili až v roce 2009.
Lékař ošetřuje Evanderu Holyfieldovi pokousané ucho od Mika Tysona.
Přestože brzy po události tvrdil, že Tysonovi odpustil, k oficiálnímu usmíření došlo až po více než dvanácti letech v show Oprah Winfreyové. „Viděli jsme se od té chvíle několikrát, ale ten chlapík toho příliš nenamluví, nevěděl jsem, na čem jsem,“ přiznal v pořadu nejmladší šampion těžké váhy všech dob Tyson – svůj první titul vybojoval ve dvaceti letech.
„Odpustil jsem mu. Dávno jsem mu odpustil. Dvanáct let jsem bojoval coby amatér zadarmo, díky dvěma zápasům s ním jsem najednou vydělal 60 milionů dolarů. To je dost peněz na to, abyste někomu odpustili,“ dodal Holyfield.
Ledy byly prolomeny, z obou se stali opět přátelé. Vždyť se znali od juniorských let. V archivu lze najít i společnou fotku z roku 1983, kdy oba usilovali o účast na olympijských hrách v Los Angeles 1984.
Tehdy jednadvacetiletý Holyfield v dodatečné americké kvalifikaci v polotěžké váze uspěl, o čtyři roky mladší Tyson mezi nejtěžšími nikoliv.
Ani mladší bratr herce a tanečníka Bernarda ale na olympijské zlato nedosáhl. Na turnaji dominoval, dokonce i v semifinále proti Novozélanďanovi Kevinu Barrymu. Sporná diskvalifikace mu zaručila pouze olympijský bronz.
A vstupenku mezi profesionály, kde jeho kariéra odstartovala 15. listopadu 1984... Už o necelé dva roky později ve svém 12. duelu, prvním na patnáct kol, se stal mistrem světa. V dalších čtyřiadvaceti měsících divizi doslova vyčistil, sjednotil všechny v té době dostupné tituly federací WBC, WBA i IBF a byl připraven na přechod do váhy těžké, kde rozséval hrůzu dravec přezdívaný Zvíře – Tyson.
Vše bylo připraveno na to, aby se v roce 1990 utkali v zápase století o všechny tři pásy krále tehdejšího boxerského světa. Jenže přišel únor toho roku a největší šok těžké váhy v historii, když Tysona knokautoval málo známý James „Buster“ Douglas.
Holyfield nového šampiona o osm měsíců později smetl ve třech kolech a začal budovat svůj vlastní kult. Na následné tiskovce se potkal s tehdy dvaačtyřicetiletým Georgem Foremanem.
„Jdu si pro tebe! Moje noha váží víc než ty sám,“ pokřikovala legenda na v té době ještě neporaženého boxerského zelenáče. „Nejde o velikost muže, jde o velikost srdce,“ opáčil šampion.
Byť se měl původně utkat s Tysonem, jeho dalším protivníkem byl právě Foreman. Také s ním si poradil, stejně jako s další legendou Larrym Holmesem. To už jeho věčný stín pykal za znásilnění Desiree Washingtonové.
Kata našel až ve 29. duelu profesionální kariéry v osobě obrovitého Riddicka Boweho. Odstartovali spolu úchvatnou trilogii, tolik podobnou té mezi Muhammadem Alim a Joem Frazierem.
Holyfield vyhrál jeden ze tří duelů, zničil Raye Mercera, poté i Michaela Moorera, se kterým napoprvé prohrál. To už mu chyběl kousek ucha a jeho jmění a popularita rostly. Nikdo nemohl zpochybnit, že tenhle chlapík s typickým knírkem se prostě nebojí nikoho.
Dvakrát se postavil i Britu Lennoxi Lewisovi a krajanovi Johnu Ruizovi, v prvním případě se díky triumfu stal počtvrté v kariéře mistrem světa těžké váhy. Nikdo jiný nic podobného nedokázal. Stejně jako nikdo nedokázal sjednotit pásy v křížové a těžké váze.
Vedle něj pouze David Haye dosáhl světových titulů v obou vahách.
Evander Holyfield v prohraném souboji s Riddickem Bowem (vpravo).
Jeden zápis do historie ale silně věřícímu bijci, který si nechával po čtyřicítce přezdívat „The Real Deal“ (Skutečná dohoda), protekl mezi prsty. Rekord George Foremana coby nejstaršího mistra světa těžké váhy.
Měl panství se 109 ložnicemi
Šanci dostal, dokonce dle mnohých vyhrál, ovšem 20. prosince 2008 zvedl ringový Luis Pabon po zápase s ním ruku nad hlavu obrovitému Rusovi Nikolaji Valujevovi. Další příležitost přes všechno nahánění bratří Kličků již nedostal. „Je náš vzor, bylo by neuctivé se s ním utkat,“ opakovali před pár lety ukrajinští bratři, v té době na vrcholu.
Už tehdy šlo ale Holyfieldovi především o peníze. Byť za svoji kariéru vydělal přes 500 milionů dolarů, musel v roce 2012 vyhlásit, podobně jako Tyson, bankrot. Dluhy mu nepomohly umořit ani prodeje různých ocenění, rukavic ani obrovského panství v Atlantě se 109 ložnicemi, které prodal za 7,5 milionu dolarů raperovi Ricku Rossovi.
„Myslím, že je to kvůli nedostatku vzdělání. Moji rodiče tvrdě dřeli, ale neuměli číst. Já na tom byl podobně. A najednou jsem byl boháč. Vydělával jsem obrovské peníze, ale nevěděl, jak s nimi naložit. A k tomu jste měli kolem sebe hodně parazitů a pijavic,“ vysvětloval před pěti lety při návštěvě Londýna.
Tam přijel pomáhat lidem se svým novým společníkem Yankem Barrym, hudebníkem, který pomáhal v roce 1971 (údajně) na nohy Muhammadu Alimu poté, co dostal zpět boxerskou licenci. Ale také člověkem několikrát souzeným za finanční podvody.
Evander Holyfield se svými tituly.
Holyfield na jeho popud založil značku BBQ omáček. Do dvou let zkrachoval, oba muži si nemohli přijít na jméno a z velkých kamarádů se stali účastníci soudního procesu, když Barry žaloval bývalého boxerského krále o 620 tisíc dolarů, které mu půjčil a nebyly v mu dohodnutém termínu vráceny zpět.
Muž, který přiběhl v roce 1996 na atletický stadion s olympijskou pochodní při zahajovacím ceremoniálu her ve své rodné Atlantě, tak získával peníze v posledních letech coby host různých akcí či pořadů.
Otce jedenácti dětí se šesti matkami ovšem nejvíce stojí výživné. Letos v lednu se rozhodl nastartovat s manažerem Salem Musumecim promotérskou dráhu. Zda se kruh uzavřel a stejně jako jeho rivalové Foreman či Tyson zůstane u sportu, kterému se věnoval po většinu života, ukážou až další měsíce.
Zatím se mu ani zde vše úplně nepovedlo. Vedle narozeninového galavečera musel v září zrušit jinou boxerskou událost. Tu příští plánuje čerstvý člen Mezinárodní boxerské síně slávy na polovinu listopadu poprvé mimo Atlantu – do New Yorku.
Tedy do města, kde před třiatřiceti lety odstartoval svoji veleúspěšnou profesionální kariéru...
