Pátek 19. dubna 2024, svátek má Rostislav
130 let

Lidovky.cz

Skokan Koudelka mezi nejlepšími: 'Tep mi vyletěl snad na 290'

Sport

  8:00
HARRACHOV - Jen krátce poté, co Roman Koudelka (21) roztančil na doskočišti pod jedním z největších můstků světa svůj euforický tanec, zakroužily kolem Čertovy hory dvě stíhačky. Jako by chtěly jemu, skokanu na lyžích, vzdát hold, že se konečně zařadil po bok světových es.

Roman Koudelka foto: Reuters

Před závody jste přiznal, že vás blížící se lety v Harrachově budily ze sna. Jak si tedy najednou vysvětlit váš přerod v letce? 
Já fakt nevím. Malinko jsem měl určitě štěstí, ale ovlivnil mě i fakt, že na poslední chvíli jsem se začal na lety těšit. S tím se asi dostavila uvolněnost, která je u nás hrozně důležitá. Předtím to ale byla hrůza.

Čtěte také

V jakém smyslu?
V noci se mi třeba zdálo, že v příšerných povětrnostních podmínkách sedím na nájezdu na lavici, reprezentační trenér David Jiroutek mě nepouští a já jen čekám a čekám. Brrr... Strach jsem tady sice neměl, ale respekt určitě jo. Odhaduju, že před prvním skokem mně možná tep vylétl až někam k 290...

Nadšení jste dával náležitě najevo už po prvním nedělním kole, kdy jste exceloval skokem dlouhým 208,5 metrů. Co se vám honilo hlavou?
Těšil jsem se hlavně z nádhernýho letu. Měl jsem radost, že si tady konečně umím dobře sednout na nájezdu a při letu se mi povedlo výborně vytáhnout nad lyže. Přestože jsem ještě trochu zpozdil odraz, odlítlo mi to fantasticky. Fakt jsem si tenhle let užil.

Neobával jste se při vývoji závodu, že na vás už popáté v životě zůstane nevděčná čtvrtá příčka?
Tak to mě samozřejmě napadlo. Povídal jsem si, proboha už to čtvrté místo ne! Konečně si chci i užít stupně vítězů.

Jak jste si je tedy konečně po boku Morgensterna a Ammanna užil? Jak vám vedle nich bylo?
Byl to fantastický zážitek, Před závody mě absolutně nenapadlo, že bych mohl stát na bedně. A s výkonem 211 metrů... Navíc tady. Přijela se podívat rodina, kamarádi, známí, diváci, taky ti z Polska nám hrozně fandili. Nemám slov, byl to fakt fantastický prožitek. Kéž by se zase někdy brzy opakoval.

Vzhledem k tomu, že jste se neustále lepšil, asi bylo dobře, že závody skončily. Třeba byste příště přistál v restauraci U krtka, jak kdysi vtipkoval Jakub Janda...
Třeba bych už neměl na podmínky štěstí, kdo ví. V neděli jsem udělal hrozně dobře, že jsem vynechal zkušební kolo. Neriskoval jsem, že se rozhodím a nepůjdu do závodu s čistou hlavou. Před skokem už jsem necítil ani trochu nervozitu.

Již v úterý vás čeká další let. Tentokrát letadlem na závody do Japonska. Těšíte se?
Letadlem se docela bojím lítat, takže zase budu mít nervy. Ale ke sportu už cestování patří.