Banka na začátku léta po návštěvě Thajska skolila neznámá nemoc, musel strávit několik týdnů v nemocnici a kvůli tomu nestál pět měsíců na lyžích. Trénovat začal až na začátku listopadu, už v neděli však startoval ve Světovém poháru.
V USA naskočil z toho důvodu, že jeden odjetý závod v každé disciplíně neznamená vyřazení ze seznamu zraněných lyžařů, jimž se jen velmi pomalu snižují body FIS, podle nichž jsou nasazováni na start. Bank však obsadil 46. místo a nepostoupil do druhého kola.
V pravidlech našel další skulinku a rozhodl se, že ještě minimálně sedm závodů v této sezoně pojede. Dnešním startem však při nepovedené sezoně riskuje výrazný propad žebříčkem. „Proto by možná bylo lepší celý rok trénovat,“ tvrdí pátý muž kombinace z posledního MS. „Ale nechci říct, že na to kašlu, i když by to bylo asi rozumné.“
LN: Jaké ve vás po prvním závodě zavládly pocity?
Věděl jsem, že by to takhle mohlo dopadnout, vždyť na lyžích stojím jen šest dnů. Ale musel jsem svoji formu vyzkoušet co nejdřív. Spočítali jsme si, že začít závodit třeba až koncem prosince by nemělo vůbec žádný smysl. Pravidla jsou v tomhle velmi složitá.
LN: Takže jste uvažoval, že by bylo lepší radši celý rok trénovat?
Přesně, je to dost hardcore rozhodnutí. Kdyby se neřešily body v žebříčku a podobné blbosti, tak bych samozřejmě odjel celou sezonu. Takhle by asi nejrozumnější bylo, abych trénoval a udělal si náskok do dalšího ročníku. To mě ale upřímně řečeno nebaví.
LN: Beaver Creek není pro úvod sezony asi úplně optimální. Sjezdovka je dost dlouhá a těžká…
Ale mně se tu vždycky dařilo, vyhovoval mi. Ve Val d’Isere bych si rozhodně tolik nevěřil.
LN: Co vám v neděli nejvíc chybělo? Fyzička, nebo spíš technika?
Od všeho trochu. Taky jsem měl neotestované lyže. Byl jsem tak na 85 % svého ideálního výkonu, což na konkurenci, která tu jezdí, nestačí. Uprostřed trati jsem udělal tři dost zásadní chyby, které moji jízdu hodně ovlivnily. Bylo poznat, že jsem nerozježděný, jízda byla taková kostrbatá. I kvůli tomu, že jsem si moc nevěřil.
LN: Jak ostrý zápřah zvládlo vaše tělo?
Byl to rozhodně zajímavý zážitek, na konci jsem nebyl úplně čerstvý. (usmívá se)
LN: Konzultujete svou situaci teď ještě s lékaři?
Musel bych tu jít na odběr krve, což nestihnu. Sleduji si ale sám teplotu, tep a podobné věci. Doktoři mi doporučili, ať závod zkusím a že se pak uvidí.
LN: Pořád platí, že nevíte, co vás na několik týdnů upoutalo na lůžko?
Ano. Takže když jsem se doktorů ptal, co se mnou může velká fyzická zátěž při
patnáctistupňovém mrazu udělat, jen krčili rameny.
LN: Je 21. století, a přesto lékaři neurčili, co vám bylo. Jak to na vás působí?
Nepříjemně. Ležíte měsíc v nemocnici, udělají vám všechny testy a všechny jsou negativní. A přitom je vám pořád zle, pořád máte křeče, že nemůžete chodit… A to jsem prý neměl vyšetřené jen slzy a sperma.
LN: Špatně se vám udělalo po dovolené v Thajsku. Odradí vás tahle zkušenost od cestování po exotických zemích?
Vůbec nevím. Cestování mě moc láká, takže spíš ne. (směje se)
