To z něj dělá jednoho z nejúspěšnějších českých hráčů posledních let, minulostí ale prý devětadvacetiletý Šírl nežije a hledí vpřed. "Do fotbalu mám velkou chuť. Dlouho jsem sice nehrál, ale nemám důvod se návratu do české ligy bát. Jsem zdravý, až potrénuju a dostanu se zpátky do herního rytmu, který mi chybí, bude to zase dobré," řekl Šírl na dnešní tiskové konferenci v Mladé Boleslavi, kde se dohodl na smlouvě do roku 2012.
Čtěte také |
Devětadvacetiletý levý záložník či obránce v posledních týdnech už tušil, že jeho dny v Petrohradu jsou sečteny. Pod novým italským trenérem Lucianem Spallettim šanci od března v ruské lize nedostal šanci, i proto, že si v zimě poranil koleno, a když se uzdravil, otrávil se v létě zkaženým jídlem.
Ztratil kdysi pevné místo na levé straně petrohradské sestavy, což jej utvrdilo v rozhodnutí vrátit se domů. "S trenérem jsem mluvil, asi jsem mu do koncepce nějak extra nezapadal. Jako každý měl své hráče, na které sázel. Já mezi nimi nebyl, i proto, že po jeho příchodu jsem se hned zranil a vypadl z toho. Nemělo význam si něco nalhávat a zbytečně to v Zenitu prodlužovat," líčil Šírl, který do Petrohradu přišel v roce 2002 po krátkém angažmá ve Spartě a předchozím působení v Bohemians.
Přestože konec Šírlova angažmá v ruském velkoklubu měl trpkou příchuť, český hráč bude na Petrohrad, kam jej přivedl kouč Vlastimil Petržela, vzpomínat jen v dobrém. "Přece jen jsem tam byl sedm let, to je velká životní etapa. Prožil jsem tam krásné časy, nejen po fotbalové stránce."
Dlouho byl také jednou z opor týmu, před třemi lety v listopadu dokonce v posledním kole svým gólem rozhodl o triumfu Petrohradu v ruské lize. V roce 2008 byl u největších úspěchů v historii klubu - triumfů v Poháru UEFA a Superpoháru, v němž Zenit zdolal Manchester United.
I proto se Šírl stal oblíbencem fanoušků, kteří mu svoji náklonnost projevili při jeho odchodu z klubu. Hráči připravili dojemnou rozlučku v sobotním utkání s Tomskem, které osminásobný český reprezentant sledoval z tribuny. "Měl jsem co dělat, abych se na stadionu nerozbrečel," líčil Šírl. "Na konci utkání jsem sešel na hřiště, oznámilo se, že v Zenitu končím. Rozloučil jsem se s klukama přímo na place, pak si obešel kolečko kolem tribun. Krása," vzpomínal Šírl, který během utkání na několik minut zašel i za skalními fanoušky přímo do kotle. "Měl jsem s nimi dlouho výborný vztah," prohlásil.
Teď se už těší na další výzvu v Boleslavi, která jej do svých služeb lákala delší čas. Stejně jako její brankář Miroslav Miller, Šírlův dlouholetý kamarád z Rudné u Prahy, kde oba vyrůstali a začínali s fotbalem. "Líbilo se mi, že opravdu měli dlouhodobý zájem. Jsou tady ambice, dobré zázemí, hodně kluků v týmu znám," vysvětloval Šírl, proč při rozhodování o svém dalším působení zvolil právě Boleslav.
Do zahraničí už se mu prý nechtělo, byť se o něj ještě nedávno prý zajímala Neapol, Ankaragücü nebo kluby z Nizozemska. Šírl se už podle svých slov hodlá usadit. "Venku jsem byl skoro osm let, to mi asi stačilo. Nejsem typ člověka, který by si rychle zvykal v jiném prostředí. Anglicky neumím a rusky se všude nedomluvím. Proto jsem se vrátil, v Boleslavi chci zůstat co nejdéle a udělat nějaké úspěchy," řekl Šírl.
Doutná v něm i touha po návratu do reprezentace, v níž nasbíral osm startů. "Nevzdávám se té naděje, ale nejprve se musím dostat do rytmu v Boleslavi. Měl jsem přece jen dlouhou pauzu, snad se chytím brzy. Pak se uvidí," uvedl Šírl. "Že se ode mě hodně čeká? S tím počítám, nebojím se toho," prohlásil.
